35 C 60/2024-61 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobou podanou dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 36 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaný uzavřeli prostřednictvím internetu dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě téhož dne poskytla Společnost žalovanému úvěr ve výši , částka, převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti do , datum, jistinu společně s úrokem ve výši 36 % ročně z poskytnuté částky ode dne , datum, , avšak této povinnosti nedostál. Společnost posléze uvedenou pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně.2. Žalovaný se žalobou, z důvodu nejasnosti postupu a výše částky i s příslušenstvím, nesouhlasil.3. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne 26. 3. 224, č.j. , spisová značka, , vydaným jako rozsudek pro uznání, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenství a nahradit náklady řízení., právnická osoba, odvolání žalovaného Krajský soud v Brně usnesením ze dne , datum, , č.j. 28 co 82/2024-38 rozhodl tak, že rozsudek pro uznání se nevydává.Závěr o skutkovém stavu5. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.6. Mezi Společností a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne , datum, uzavřena smlouva, na jejímž základě Společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal částku , částka, vrátit Společnosti spolu s úrokem ve výši 36 % ročně do 28 dnů ode dne odeslání částky , částka, Společností žalovanému (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, vč. příloh - Základní informace a poučení spotřebitele, Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, Vysvětlení předsmluvních informací).7. Žalobkyně uvedla, že Společnost před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalovaného. Z těchto informací Společnost zjistila, že výše měsíčního čistého příjmu žalovaného, při zohlednění životního minima žalovaného (a s ním společně posuzovaných osob) a jeho závazků dostačovala pro splacení úvěru v souladu se Smlouvou. Společnost také prověřila žalovaného lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěla Společnost k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně předložila listinu nazvanou jako Úvěruschopnost úvěru č. , hodnota, , na které je zaznamenáno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil , částka, , měsíční splátka úvěru v bance je zaznamenána ve výši , částka, , ostatní výdaje (telefon, jízdenky apod.) ve výši , částka, , životní minimum je uvedeno ve výši , částka, ; tato listina není datována ani podepsána (viz tvrzení žalobkyně na č. l. 52 spisu, citovaná listina).8. Dne , datum, zaslala Společnost na účet č. , č. účtu, , který žalovaný ve Smlouvě označil za svůj bankovní účet, částku , částka, (viz potvrzení o platbě ze dne , datum, , Smlouva).9. Žalovaný na svůj závazek ze Smlouvy neuhradil ničeho (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu tvrdí a prokazuje dlužník).10. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena Společností , právnická osoba, na společnost , Anonymizováno, , soukromou společnost s omezeným ručením založenou podle právního řádu Estonska se sídlem , adresa, jako postupníka, která tuto pohledávku postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a tato společnost pohledávku za žalovaným postoupila Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni (viz citované smlouvy).11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Společnost jako věřitel, resp. podnikatel (§ 420 a násl. o. z.), a žalovaný jako dlužník, resp. spotřebitel (§ 419 o. z.), uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., kterou se Společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s úroky z úvěru ve výši 36 % ročně do , datum, .19. Ačkoliv lze shledat smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou o úvěru uzavřenou dne , datum, vázány, má soud za to, že smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neposoudila.20. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti.21. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti věřitele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z. (v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti) je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z. (v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.22. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen.