39 C 126/2025-42 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „Společnost“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, proces uzavření smlouvy však žalobkyně není schopna doložit. Společnost poskytla žalovanému částku v celkové výši 40 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť ten se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost zaslala na účet č. , č. účtu, vedený na žalovaného dne 17. 2. 2024 částku 8 000 Kč, dne 18. 2. 2024 částku 7 000 Kč, 6 500 Kč, 4 500 Kč a 8 000 Kč a dne 19. 2. 2024 částku 4 500 Kč a 1 500 Kč; tj. celkem 40 000 Kč (viz výpis z účtu žalovaného, potvrzení o provedených platbách). Dne 18. 5. 2025 si ujednaly Společnost coby postupitel a společnost De Vries , právnická osoba, . coby postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se Společnost zavázala postoupit společnosti De Vries , právnická osoba, . pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, ve které byla uvedena pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy). Dne 22. 5. 2025 si ujednaly společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . coby postupitel a žalobkyně coby postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, . zavázala postoupit žalobkyni pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, této smlouvy, ve které byla uvedena pohledávka za žalovaným (viz smlouva o postoupení pohledávek vč. přílohy). Dopisem ze dne 20. 6. 2025, zaslaným téhož dne, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 127 541,75 Kč do 3 dnů na bankovní účet s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky; přílohou dopisu bylo oznámení Společnosti o postoupení pohledávky na žalobkyni; žalovaný ničeho neuhradil (viz výzva k úhradě před podáním žaloby vč. podacího lístku).4. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ze dne 18. 5. 2025 postoupila Společnost pohledávku za žalovaným ze smlouvy na společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. o. z. ze dne 22. 5. 2025 postoupila na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvami o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena dopisem ze dne 20. 6. 2025, čímž i vůči němu nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.5. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, aniž by byl prokázán právní důvod poskytnutí těchto prostředků. Právní poměr mezi Společností, resp. po postoupení pohledávky žalobkyní, a žalovaným je třeba posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od Společnosti částku 40 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2992 odst. 2 o. z.). Žalovaný neuhradil ničeho, proto jej soud zavázal k zaplacení částky 40 000 Kč svým rozhodnutím.6. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti dluhu. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nepochybně až výzvou ze dne 20. 6. 2025, odeslanou téhož dne, která se dostala v souladu s § 573 o. z. do sféry žalovanému dne 25. 6. 2025. Třídenní lhůta stanovená v oznámení uplynula dne 30. 6. 2025. Jelikož žalovaný dluh ve výši 40 000 Kč řádně a včas nesplnil, dostal se dnem 1. 7. 2025 do prodlení (dle § 1 968 o. z.). Žalobkyni tak vznikl vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení (dle § 1 970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto zavázal žalovaného k úhradě úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení.7. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I).8. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 4 904 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny advokáta ve výši 2 100 Kč, která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání žaloby) á 700 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v účinném znění), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 obou cit. vyhl.) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 504 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.9. Za úkony právní služby do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b odst. 1 adv. tar. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.10. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.