39 C 132/2025-19 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem žaloby byl nezaplacený příspěvek za dobu provozování nákladního automobilu do 3 500 kg, RZ , SPZ, bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše uvedené vozidlo nemělo v období v období od 9. 1. 2024 do 8. 6. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž žalovaný jako jeho vlastník příp. provozovatel vozidla porušil svou zákonnou povinnost a žalobkyni vznikl nárok na příspěvek podle počtu dní porušování zákonné povinnosti a výše denní sazby podle druhu vozidla. Nezaplacený příspěvek za 152 dní představuje částku 13 072 Kč a poplatek spojený s uplatněním práva na příspěvek částku 300 Kč. Žalovaný však dlužnou částku nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřil. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a o. s. ř.).3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník/provozovatel nákladního automobilu do 3 500 kg, RZ , SPZ, neměl v období v období od 9. 1. 2024 do 8. 6. 2024 k tomuto vozidlo sjednáno pojištění odpovědnosti (viz výzva, zjištěné údaje o vozidle, tvrzení žalobkyně o nezaplacení, proti kterému nebylo namítáno). Žalovaný byl dne 8. 8. 2024 žalobkyní písemně upozorněn na nepojištěné období uvedeného vozidla, poučen o zákonné povinnosti uhradit příspěvek za dobu nepojištění a vyzván k úhradě tohoto příspěvku ve výši 13 072 Kč ve lhůtě 60 dnů (viz výzva k úhradě). Období bez pojištění činilo 152 dnů a výše denní sazby příspěvku částku 86 Kč (viz výzva k úhradě). Žalovaný však dlužný příspěvek do garančního fondu za dobu provozování motorových vozidel bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných písemných upomínek a ani na základě předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2025 (viz předžalobní upomínka a podací lístek).4. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaný byl v období od 9. 1. 2024 do 8. 6. 2024 (152 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako provozovatel předmětného vozidla, a proto se u něj v období do 31. 3. 2024 v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 3. 2024 a v období do 8. 6. 2024 v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným provozovatelem předmětného vozidla. Žalovaný jako provozovatel vozidla (nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně) pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 10 zákona č. 30/2024 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. a podle § 45 odst. 2 a 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 13 072 Kč (86 Kč/den × 152 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku má dále žalobkyně právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve výši 300 Kč podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. v spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.5. Jelikož žalovaný svou zákonnou povinnost zaplatit příspěvek za porušení své povinnosti pojistit odpovědnost z provozu vozidla, které je zapsáno v registru silničních vozidel, řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Žalobkyni, která řádně splnila své smluvní a zákonné povinnosti, proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády, jelikož nebyla ujednána smluvně (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedených skutečností soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalovanou pohledávku včetně požadovaného příslušenství.6. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění) á 400 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč [§ 14b odst. 1, 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II.).7. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.