44 C 182/2025-82 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 250 819,29 Kč s příslušenstvím, kterou odůvodnila tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o podnikatelském revolvingovém úvěru ze dne 21. 7. 2024, na základě které žalovaný čerpal celkem částku 257 530 Kč, jež se zavázal splácet řádně a včas ve splátkách dle úvěrové smlouvy. Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 13 995 Kč. Žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně proto v souladu s úvěrovými podmínkami ke dni 27. 3. 2025 zesplatnila celý úvěr. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 249 889,29 Kč, nákladů za vymáhání ve výši 430 Kč a smluvních pokut ve výši 500 Kč spolu s příslušenstvím, které sestává z úroku ve výši 13 672,41 Kč, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby, tj. do 14. 7. 2025, který je součtem nezaplacených úroků do zesplatnění a kapitalizovaného úroku ve výši 9,90 % ode dne následujícího po zesplatnění až do 14. 7. 2025, z úroku ve výši 9,9 % ročně z částky 249 889,29 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení, z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 7 833,79 od 11.4. 2025 do 14. 7. 2025 a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 250 819,29 Kč od 15. 7. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že v zásadě uznává nárok žalobkyně na zaplacení poskytnuté jistiny, nesouhlasí ale s výší požadovaného příslušenství, tj. s výší úroků z prodlení a případných smluvních pokut. Výši příslušenství považuje za nepřiměřenou a v rozporu s dobrými mravy. Ke svému prodlení se splácením úvěru sdělil, že k němu došlo z důvodu nepříznivého vývoje osobní finanční situace v důsledku ztráty zakázek a zboží po vytopení skladu povodněmi.3. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu bez omluvy nedostavil, ačkoli mu bylo předvolání řádně a včas doručeno. Soud za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 21. 7. 2024 sjednána smlouva o podnikatelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému čerpat bezúčelový úvěr až do výše úvěrového rámce 250 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1,886 % z úvěrového rámce, tj. ve výši 4 665 Kč. Splátky jsou splatné vždy ke 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou úvěrové podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, s kódem , hodnota, (dále jen „úvěrové podmínky“) Pro případ opoždění žalovaného se zaplacením splátky je žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, jejichž výše je stanovena dle skutečně provedených úkonu; ke dni uzavření smlouvy je výše nákladů vypočtena na 300 Kč za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka může měnit dle reálných nákladů. Pro případ prodlení se zaplacením splátky je rovněž ve smlouvě ujednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč (viz smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ). Dle čl. 7.1. úvěrových podmínek je v případě opoždění s úhradami dle smlouvy o úvěru žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, smluvní pokutu ve výši 500 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši. Dle čl. 6.1. úvěrových podmínek může žalobkyně úvěr zesplatnit mimo jiné tehdy, pokud bude žalovaný dlužit dvě a více splátek nebo pokud nezaplatí žalovaný splátku déle než 3 měsíce. V případě zesplatnění přirůstá k dosud nezaplacené jistině nezaplacený úrok, na který vznikl žalobkyni nárok do doby zesplatnění. Ode dne zesplatnění musí žalovaný platit smluvní úrok až do chvíle, kdy vrátí vypůjčené peníze (viz úvěrové podmínky). Žalovaný čerpal dne 22. 7. 2024 částku 250 000 Kč, dne 20. 8. 2024 částku 3 000 Kč, dne 23. 8. 2024 částku 988 Kč, dne 4. 10. 2024 částku 542 Kč a dne 31. 12. částku 3 000 Kč. Žalovaný uhradil řádně a včas první a druhou splátku, vždy v částce 4 665 Kč. Třetí splátku zaplatil žalovaný dne 21. 12. 2024 v částce 4 665 Kč. Další splátky už žalovaný neuhradil, proto se postupně dostal dne 21. 1. 2025 do prodlení se zaplacením čtvrté splátky, dne 21. 2. 2025 do prodlení se zaplacením páté splátky a dne 21. 3. 2025 do prodlení se zaplacením šesté splátky. V rámci šesté splátky si žalobkyně naúčtovala náklady na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Dne 28. 3. 2025 odeslala žalobkyně žalovanému dopis, ve kterém mu oznámila zesplatnění úvěru ke dni 27. 3. 2025 a vyzvala jej k uhrazení dlužné částky ve výši 257 103,86 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. od 27. 3. 2025. K tomu si ještě naúčtovala náklady na vymáhání ve výši 130 Kč. Ke dni zesplatnění dlužil žalovaný dle výpisu na úroku 6 100,03 Kč a na úroku za hotovostní transakce 184,54 Kč. Na úroku, který vznikl po zesplatnění, dlužil žalovaný dle výpisu ke dni 14. 7. 2025 částku 7 387,84 Kč. Na úroku z prodlení dlužil žalovaný dle výpisu ke dni 14. 7. 2025 částku 7 833,79 Kč. Žalovaný čerpal částku v celkové výši 257 530 Kč, na úvěr uhradil ve třech splátkách celkem částku 13 995 Kč. Z částky, která byla žalovaným uhrazena, bylo 7 640,71 Kč započteno na jistinu, 6 281,79 Kč započteno na úrok a 72,50 Kč započteno na úrok za hotovostní transakce (viz výpis čerpání, splátek a úhrad, výzva ke splacení celého úvěru ze dne 27. 3. 2025, podací arch). Předžalobní výzvou ze dne 24. 4. 2025, odeslanou dne 25. 4. 2025, byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení částky 260 156,10 Kč do 1. 5. 2025 (viz předžalobní výzva k plnění ze dne 24. 4. 2025).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne 21. 7. 2024 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do úvěrového rámce 250 000 Kč a zavázal se splácet úvěr v měsíčních splátkách po 4 665 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaný svého oprávnění využil a několikrát úvěr čerpal, celkem tak vyčerpal částku 257 530 Kč.9. Žalovaný neuhradil čtvrtou splátku, která byla splatná ke dni 20. 1. 2025, pátou splátku, která byla splatná ke dni 20. 2. 2025 a šestou splátku, která byla splatná ke dni 20. 3. 2025. Ke dni 27. 3. 2025, dlužil žalovaný dvě a více splátek. Žalobkyně proto v souladu s čl. 6.1. úvěrových podmínek zesplatnila k tomuto dni úvěr. Pro zaplacení celého úvěru určila ve své výzvě lhůtu do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. od 27. 3. 2025. Posledním dnem lhůty bylo 10. 4. 2025, dnem 11. 4. 2025 se tak žalovaný ocitl v prodlení se splacením celého úvěru.10. Žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 257 530 Kč. Z uhrazených splátek započetla žalobkyně na jistinu celkem 7 640,71 Kč. Neuhrazená jistina dle tohoto započtení činí částku 249 889,29 Kč. Nárok na smluvní pokutu odvozuje žalobkyně od ujednání ve smlouvě a od úvěrových podmínek, dle kterých je žalobkyně oprávněna v případě prodlení se zaplacením splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Smluvní pokuta byla žalovanému naúčtována poté, co se ocitl v prodlení se zaplacením čtvrté a páté splátky. Smluvní pokuta tak byla požadována oprávněně. Nárok na náklady na vymáhání odvozuje žalobkyně též od smlouvy a od úvěrových podmínek, dle kterých je žalobkyně oprávněna naúčtovat účelně vynaložené náklady, přičemž byla jejich výše ke dni uzavření smlouvy stanovena na 300 Kč za měsíc vymáhání, která se ale může měnit dle skutečných nákladů. Náklady na vymáhání byly naúčtovány ve výši 300 Kč poté, co se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením čtvrté a páté splátky, a dále ve výši 130 Kč poté, co došlo ke zesplatnění úvěru. Soud považuje požadované náklady za vymáhání, s přihlédnutím ke smluvním ujednáním a k výši pohledávky, za oprávněné. Výši smluvní pokuty a požadovaných nákladů na vymáhání shledal soud jako přiměřenou, přičemž zohlednil, že se jedná o částky v řádech stovek korun, které tvoří ve srovnání s výší úvěru jen nepatrnou částku.11. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba úvěru ve výši 9,90 % ročně. Tato úroková sazba nijak zásadně nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu u podnikatelských úvěru, která byla poskytovaná bankami v době uzavření smlouvy, soud proto shledal tento úrok přiměřeným.