46 C 96/2025-23 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 437 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 137 Kč od 18. 10. 2023 do zaplacení. K tomu uvedla, že žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 10 137 Kč za dobu od 27. 2. 2023 do 15. 6. 2023 (109 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , který je osobním automobilem nad 2 500 cm3 (dále jen „předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, a náklady na uplatnění příspěvků v celkové výši 300 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Závěr o skutkovém stavu3. Žalovaný, který byl dle evidence registru silničních vozidel evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, v období od 27. 2. 2023 do 15. 6. 2023 (109 dnů) provozoval předmětné vozidlo, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu (viz zjištěné údaje o vozidle). Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 3. 8. 2023 k úhradě částky 10 137 Kč představující příspěvek do garančního fondu ČKP (93 Kč/den × 109 dnů bez pojištění), a to do 60 dnů od jejího doručení, výzva byla doručena 8. 8. 2023 (viz výzva k úhradě). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky také upomínkou ze dne 8. 11. 2023 (viz upomínka k úhradě nedoplatku). Žalovaný neuhradil ničeho ani na předžalobní upomínku ze dne 12. 4. 2024 (viz předžalobní upomínka, sledování zásilek).Právní posouzení věci4. Žalovaný byl v období od 27. 2. 2023 do 15. 6. 2023 (109 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla (osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3) pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 10 137 Kč (93 Kč/den × 109 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.).5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu , Anonymizováno, ve výši 10 137 Kč výzvou ze dne 3. 8. 2023, která byla žalovanému doručena dne 8. 8. 2023 a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 9. 10. 2023. Jelikož žalovaný dlužnou částku 10 437 Kč (10 137 Kč + 300 Kč) doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím (výrok I.).6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 137 Kč (příspěvek do garančního fondu) od 18. 10. 2023 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 9. 10. 2023, pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením dle § 1968 o. z., a žalobkyni tak počínaje tímto dnem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 18. 10. 2023 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období.Náklady řízení a lhůta k plnění7. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 373 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 000 Kč, která spočívá v odměně za 2 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a výzva k plnění) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024) a za 1 úkon právní pomoci (písemné podání žaloby) á 400 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 obou cit. vyhl.) a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 273 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně (výrok II).8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.