39 C 204/2025-31 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se po žalovaných domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. K tomu uvedla, že s žalovanou 1. uzavřel dne , datum, Smlouvu o způsobu podpory prodeje, jejímž předmětem je úprava podmínek a vztahů smluvních stran při podpoře prodeje nápojů z distribučního programu dodavatele, tj. zboží (nealkoholické nápoje). Žalobkyně se zavázala poskytovat žalované 1. bonus z kupní ceny zboží za čtvrtletní období. Smluvní strany si sjednaly zálohu na bonus ve výši , částka, , kterou žalobkyně žalované 1. uhradila. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou pěti let od , datum, a v případě ukončení smlouvy se žalovaná 1. zavázala vrátit žalobkyni poměrnou část odměn, pokud na tuto odměnu nárok nevznikl. Žalovaný 2. v rámci ručitelského prohlášení prohlásil, že ručí za veškeré finanční závazky žalované 1. vůči žalobkyni vyplývající z uvedené smlouvy. Žalobkyně vyúčtovala nevyčerpané zálohy ve výši , částka, fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, , žalovaní však dlužnou částku doposud neuhradili.2. Žalovaní se k uplatněnému nároku žalobkyně ani přes výzvu soudu nevyjádřili. K projednání věci nebylo nařízeno jednání, jelikož bylo možné věc rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu výslovně či konkludentně souhlasili (§ 115a o. s. ř.).3. Na základě prokázaných skutečností soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná 1. uzavřely dne , datum, smlouvu o způsobu podpory prodeje (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem je úprava podmínek a vztahů smluvních stran při podpoře prodeje nápojů z distribučního programu dodavatele. Smlouva byla sjednána na dobu 5 let. Součástí smlouvy je Příloha č. , hodnota, – Obchodní podmínky (dále jen „OP“) (viz Smlouva). Dle čl. Bonus odst. 1 OP bude žalobkyně po dobu účinnosti smlouvy poskytovat žalované 1. bonus ve výši 24 % z kupní ceny odebraného zboží ve sledovaném období a zaplaceného žalobkyni. Dle čl. Záloha na bonus/y OP je na bonus poskytnuta záloha ve výši , částka, , ze které budou reálně získané bonusy odečítány. Pokud za dané čtvrtletí nevznikne nárok na vyplacení bonusu ve výši odpovídající čtvrtletní záloze, je žalovaná 1. povinna odpovídající část zálohy vrátit, a to na základě faktury žalobkyně se splatností 10 dnů ode dne vystavení. Součástí OP je i ručitelské prohlášení žalovaného 2., který při uzavírání smlouvy zastupoval prodejce jako jednatel, ve kterém prohlásil, že neodvolatelně, bezvýhradně a osobně ručí za veškeré finanční závazky prodejce vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy a zavazuje se žalobkyni zaplatit na první výzvu, bez prodlení a výhrad (viz OP).4. Dne , datum, vystavila žalobkyně fakturu č. , hodnota, na částku , částka, představující nezaúčtovanou část zálohy na bonus na základě Smlouvy, a to se splatností , datum, (viz faktura č. , hodnota, ). Žalovaná 1. na vystavenou fakturu ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně), pročež ji žalobkyně dne , datum, vyzvala k úhradě dlužné částky spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky a s úrokem z prodlení do , datum, (viz výzva k úhradě před podáním žaloby, doručenka datové zprávy). Dne , datum, vyzvala žalobkyně k úhradě dlužné částky také žalovaného č. , hodnota, (viz výzva ručiteli k úhradě před podáním žaloby vč. podací stvrzenky).5. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.6. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.7. Podle § 2018 odst. 1 věta prvá o. z. kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Podle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.8. Podle § 2021 odst. 1 o. z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.9. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Z hlediska právního posouzení skutkového stavu soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou č. , hodnota, platně a účinně vznikl závazkový vztah založený smlouvou, která v souladu s § 1746 odst. 2 o. z. není zvláště jako typ smlouvy v občanském zákoníku upravena, přičemž za všechny závazky z této smlouvy žalovaný č. , hodnota, převzal ve smyslu § 2018 o. z. ručení svým bezpodmínečným ručitelským prohlášením, které bylo součástí uzavřené Smlouvy. Na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalované 1. zálohu na bonus ve výši , částka, , kterou byla žalovaná 1. povinna žalobkyni vrátit v případě jejího nevyčerpání, a to na základě faktury vystavené žalobkyní. Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, žalobkyně vyúčtovala nevyčerpanou zálohu na bonus na částku , částka, se splatností dne , datum, , kterou však žalovaná 1. ani žalovaný 2. řádně a včas neuhradili a neučinili tak ani na základě předžalobních upomínek adresovaných každému z nich.11. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaní neuhradili dlužnou částku k datu splatnosti, tj. do , datum, , pročež se dostali dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením dle § 1968 o. z. a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 12,75 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož strany uzavřely Smlouvu jako podnikatelé, soud přiznal žalobkyni také nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. S ohledem na ručení žalovaného č. , hodnota, za závazky žalované č. , hodnota, zavázal soud k zaplacení dlužných částek oba žalované s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká povinnost plnit druhého žalovaného.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, předžalobní výzva žalované 1. a předžalobní výzva žalovanému 2.) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Při rozhodování o nákladech řízení soud dále zohlednil to, že vzhledem k tomu, že dlužník a ručitel mají v řízení postavení samostatných společníků, úkony každého z nich mají právní účinky jen ve vztahu k tomu, který je učinil (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) a náklady řízení poměrně rozdělil mezi oba dva žalované s tím, že každý z nich je povinen zaplatit žalobkyni 1/2 těchto nákladů řízení, tj. každý z nich 1/2 z částky , částka, , tj. každý částku , částka, .