44 C 19/2026-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 16 186 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 886 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti ve smyslu § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“), který byla žalovaná povinna zaplatit jakožto provozovatelka osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu , hodnota, , neboť neměla v období od 7. 6. 2024 do 10. 5. 2025 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti.2. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání, vyšel přitom z listinných důkazů založených ve spise.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná v období od 7. 6. 2024 do 10. 5. 2025 provozovala osobní automobil , automobil, s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu , hodnota, , aniž by měla sjednanou pojistnou smlouvu pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla (viz informace z Registru silničních vozidel, výzva k úhradě). V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovanou provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalované dne 29. 5. 2025 výzvu k zaplacení příspěvku ve výši 15 886 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč a stanovila lhůtu pro zaplacení do 60 dnů od doručení výzvy (viz výzva k úhradě). Výzva byla žalované doručena dne 2. 6. 2025 (viz sledování zásilky). Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, zaslal zástupce žalobkyně dne 14. 11. 2025 žalované předžalobní výzvu (viz předžalobní výzva ze dne 14. 11. 2025, podací lístek).4. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel, nebo po dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.5. Podle § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.6. Podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaná byla v období od 7. 6. 2024 do 10. 5. 2025 (338 dnů) evidována v registru silničních vozidel jako provozovatelka předmětného vozidla, a proto se u ní v souladu s § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti uplatní právní domněnka, že byla v tomto období skutečnou provozovatelkou vozidla. Žalovaná jako provozovatelka předmětného vozidla (osobní automobil s objemem válců nad 1350 cm³ do 1850 cm³) pro uvedené období porušila povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 10 zákona o pojištění odpovědnosti. Na základě toho žalobkyni podle § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti ve spojení s § 5 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2025, vzniklo vůči žalované právo na zaplacení příspěvku ve výši 15 886 Kč (47 Kč/den × 338 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním práva na příspěvek má dále žalobkyně právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve výši 300 Kč podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti ve spojení s § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2025. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku a nákladů uplatnění výzvou, která jí byla doručena dne 2. 6. 2025. Stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení tak uplynula dne 1. 8. 2025. Jelikož žalovaná dlužnou částku 16 186 Kč doposud dobrovolně neuhradila, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím.10. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 15 886 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaná neuhradila příspěvek a náklady uplatnění k datu splatnosti, tj. do 1. 8. 2025, pročež se dostala dle § 1968 o. z. dnem následujícím do prodlení se zaplacením a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 16 186 Kč ve výši 11,50 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z částky 15 886 Kč až od 13. 8. 2025, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období z požadované (nižší) částky.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměnu za zastupovaní žalobkyně advokátem ve výši 1 200 Kč (3 právní úkony – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba – jejichž sazba činí 400 Kč za úkon dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů), paušální náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (3 právní úkony, jejichž paušální náhrada činí 100 Kč za úkon dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů) a daň z přidané hodnoty ve výši 315 Kč, neboť je advokát žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaná je povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně.12. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.