46 C 19/2026-24 — Okresní soud ve Zlíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 762 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 462 Kč od 13. 8. 2025 do zaplacení. K tomu uvedla, že žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 12 462 Kč za dobu od 25. 12. 2024 do 7. 5. 2025 (134 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , který je osobním automobilem nad 2 500 cm3 (dále jen „předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, a náklady na uplatnění příspěvků v celkové výši 300 Kč.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.Závěr o skutkovém stavu3. Žalovaný, který byl dle evidence registru silničních vozidel evidován jako provozovatel předmětného vozidla, v období od 25. 12. 2024 do 7. 5. 2025 (134 dnů) provozoval předmětné vozidlo, aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem uvedeného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu (viz informace z Registru silničních vozidel). Žalobkyně žalovaného vyzvala dne 29. 5. 2025 k úhradě částky 12 462 Kč představující příspěvek do garančního fondu ČKP (93 Kč/den × 134 dnů bez pojištění), a to do 60 dnů od jejího doručení, výzva byla doručena 3. 6. 2025 (viz výzva k úhradě, informace o zásilce). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky také upomínkou ze dne 19. 8. 2025 (viz upomínka k úhradě nedoplatku). Žalovaný neuhradil ničeho ani na předžalobní upomínku ze dne 9. 10. 2025 (viz předžalobní upomínka, doručenka datové zprávy).Právní posouzení věci4. Žalovaný byl v období od 25. 12. 2024 do 7. 5. 2025 (134 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla, a proto se u něj v souladu s § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným provozovatelem vozidla. Žalovaný jako provozovatel vozidla (osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3) pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 10 zákona č. 30/2024 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 45 odst. 2 a 3 zákona č. 30/2024 Sb. ve spojení s § 5 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 12 462 Kč (93 Kč/den × 134 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku má dále žalobkyně právo na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve výši 300 Kč dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. v spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.5. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku do garančního fondu ČKP ve výši 12 462 Kč výzvou ze dne 29. 5. 2025, která byla žalovanému doručena dne 3. 6. 2025 a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 4. 8. 2025. Jelikož žalovaný dlužnou částku 12 762 Kč (12 462 Kč + 300 Kč) doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 12 462 Kč (příspěvek do garančního fondu) od 13. 8. 2025 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 4. 8. 2025, pročež se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením dle § 1968 o. z., a žalobkyni tak počínaje tímto dnem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 11,5 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 13. 8. 2025 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období.Náklady řízení a lhůta k plnění7. Žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná, pročež má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 200 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby a výzva k plnění) á 400 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč [§ 14b odst. 1, 5 písm. a) cit. vyhl.] a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 315 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně.8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.