11 C 258/2020-39 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 16. 10. 2020. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými byla uzavřena nájemní smlouva, předmětem této nájemní smlouvy byl byt v budově [adresa] na pozemku [parcelní číslo], [adresa] [anonymizována dvě slova] ve [číslo ] podlaží byt [číslo] o velikosti [číslo ] s příslušenstvím a sklepní kójí, tato nájemní smlouva byla uzavřena [datum] na dobu neurčitou, a bylo sjednáno, že nájemné bude placeno vždy dopředu a to nejpozději do 10. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Dodatkem k nájemní smlouvě byla splatnost upravena, předmětný byt byl vrácen dne 16. 8. 2019 a žalovaní zůstali dlužni za nájemné za období květen až srpen 2019, vždy za každý měsíce 11 149 Kč, tedy dohromady 44 656 Kč, žalovaní se ocitli v prodlení a je žalován i úrok z tohoto prodlení, žalovaní byli upomínáni a je žalován i nárok na náhradu za upomínky k plnění, vše žalobce doložil listinnými důkazy. Žalobce požaduje taktéž náhradu nutně vynaložených nákladů za opravu bytu, neboť tento nebyl předán v řádném stavu. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci obecně pod ust. § 2201 obč. zák., kde je uvedeno, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. A dále soud podřadil situaci pod ust. § 2217 odst. 1 věta první téhož obč. zák., kde je uvedeno, že nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy. Zvláštním způsobem pak soud podřadil situaci pod ust. § 2246 odst. 1 a 2 obč. zák., o nájmu bytu, kde je uvedeno, že strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. Zde soud nalezl, že výše nájemného a plnění za služby spojené s užíváním bytu byly dohodnuty ve smlouvě. Této smlouvě žalobkyně dostála, žalovaná zůstala nájemné dlužna. Žalovaní se nezaplacením ve lhůtě splatnosti dostali do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni tak přísluší úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, tedy v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení je do dne splatnosti pohledávky. Pokud předaný byt byl poškozen a žalobce vynaložil náklady za jeho opravu, soud podřadil situaci pod ustanovení § 2894 a násl. obč. zák., kde odstavec 1 tohoto ustanovení uvádí, že povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Takto vznikl obecný závazkový vztah dle ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Žalovaní se k jednání nedostavili, ač řádně předvoláni, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřili, u žalované 2 byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalovaným, kteří ve věci úspěšní nebyli (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 307 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 2 980 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 3, příprava, převzetí věci, podání žaloby a předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21 % DPH, tj. 2 066,40 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 14 213 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.