9 C 266/2020-58 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 15. 7. 2020 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 12 881,88 Kč, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 9 637 Kč sestávající z úroku ve výši 28,00 % ročně v částce 1 896 Kč, z odměny za zpracování a doručení v částce 1 325 Kč a z částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) v částce 6 416 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 344 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 1. 2018. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 25. 7. 2017 [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni. 2. Žalovaná u jednání soudu uvedla, že je pravdou, že uzavřela smlouvu o zápůjčce s [právnická osoba ] [právnická osoba ] a že ji neplatí, neboť nemá z čeho. Nemá kde bydlet. Pomáhá starším lidem, o které se chvíli stará a bydlí u nich. Potom jde zase dál k někomu dalšímu. Nebere žádné finanční prostředky, nepracuje minimálně dva roky. V současné době je v [obec], kde pomáhá jedné paní, bydlí u ní. Žalovaná požádala o možnost doplatit dluh ve splátkách. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 9 637 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1 896 Kč, z částky za zpracování a doručení ve výši 1 325 Kč a z částky za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 416 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 344 Kč, poslední splátce ve výši 341 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena 7. den od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 23469 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 28,00 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku 11 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobce. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaná v řízení potvrdila, že smlouvu o půjčce uzavřela a neplatila. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení ve výši 28,00 % ročně. Z obsahu uzavřené smlouvy o zápůjčce totiž vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši 28,00 % ročně pak byl sice stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy, samotné smluvní podmínky však byly obsaženy na samostatné listině, kterou žalovaná nepodepsala. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat ustanovení § 1751 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má přednost ujednání ve smlouvě před ujednáním ve smluvních podmínkách (stejně tak kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010). Soud má tedy za to, že žalobci nevznikl nárok na procentní smluvní úrok, proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhá kapitalizovaného úroku do data [datum] a dále úroku 28,00 % ročně od [datum] do zaplacení zamítl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 881,88 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.