11 C 224/2021-18 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 1. 5. 2021. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná si převzala částku 10 000 Kč, zavázala se vrátit tuto částku ve splátkách podle smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalovaná však zaplatila jedinou splátku ve výši 1 400 Kč dne 24. 3. 2020. Ježto žalovaná svůj závazek neplnila, byla podepsána dohoda o uznání dluhu a nový splátkový kalendář. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil. Vzhledem k tomu, že byla podepsána dohoda o uznání dluhu, soud podřadil situaci pod ustanovení § 2053 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Ježto je žalovaná s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 4 000 Kč, když soud započítal jako oprávněné náklady zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, za každý úkon právní pomoci by právnímu zástupci příslušena částka 1 500 Kč dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., tyto úkony byly 2 – příprava, převzetí, podání žaloby. Soud tedy tuto částku po právu přiznal.