11 C 234/2021-23 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 23. 4. 2021. Žalobkyně v návrhu tvrdila, že jí byla postoupena pohledávka, když právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru na částku 17 000 Kč a sjednaný úrok, byla sjednána odměna za inkaso splátek, splatnost úvěru připadla na den 13. 8. 2019 a měsíční splátky byly stanoveny 2 258,57 Kč, žalovaná však sjednanou splátku neuhradila řádně a včas, uhradil pouze 8 810 Kč a dále se dostala do prodlení. 2. Žalobce prokázal i tvrdil, že část závodu původního věřitele byla převedena na další společnost zapsanou v obchodním rejstříku a tato společnost pohledávku následně postoupila na nynějšího žalobce. 3. Dále soud zjistil, že žalovaná byla o vrácení částky upomínána, avšak bezvýsledně, žalovaná ač řádně obeslána, se nedostavila, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila. 4. Po právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2395 obč. zák., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takto tedy vznikla povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky. 5. Dále soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a § 1880 odstavec 1 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Takto tedy pohledávka přešla na nynější žalobkyni. 6. Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. 7. Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobkyni přitakal, dále žalobce účtoval náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. 8. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o.s.ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 003 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 100 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 2,5: příprava, převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka. Právnímu zástupci přísluší prokázaná 21 % DPH. Celkem tedy náklady řízení činí 2 274Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.