11 C 278/2020-18 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 25. 6. 2020. V žalobě bylo uvedeno a posléze v řízení listinnými důkazy prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným rámcovou smlouvu s dodatkem, kdy k rámcové smlouvě k vedení účtu byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, smlouvy byly podepsány oběma účastníky, jasným, určitým a srozumitelným způsobem, peníze byly čerpány žalovaným ve výši 20 000 Kč, žalovaný tuto částku v rozporu se smlouvou nevrátil, ač byl opakovaně upomínán. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně obeslán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil. Po právní úvaze soud podřadil situaci pod ust. § 2395 obč. zák., kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Takto tedy vznikla povinnost žalovaného vrátit poskytnuté prostředky. Obecně takto vznikla situace předvídaná jasnozřivým zákonodárcem v ust. § 1721 obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ust. § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 815 Kč, dále paušální náhradu hotových výloh dle ustanovení § 151 odstavec 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, kdy žalobkyně nebyla zastoupena žalobcem podle § 137 odstavec 2 o. s. ř. a která nedoložila výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada za každý úkon 300 Kč dle § 1 odstavec 3 písmeno a) vyhlášky, § 2 odstavec 3 téže vyhlášky, celkem tedy náklady řízení činí 1 115 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.