21 C 134/2021-57 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně [právnická osoba] (dále jen„ žalobce“) po žalovaném domáhá zaplacení částky 22.249 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce ve výši 14 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 9 849 Kč sestávající z úroku v částce 2 504 Kč, s úrokovou sazbou 29 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 5 652 Kč a za splácení v hotovosti v částce 1 693 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 398 Kč. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným dne [datum] na žalobce. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho, za dobu do postoupení pohledávky bylo hrazeno toliko 1.600 Kč. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 12.600,27 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 9.648,73 Kč, dále z kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.398,63 Kč vzniklých sazbou 9% ročně z dlužné jistiny 12.600,27 Kč od 3. 11. 2018 do 20. 1. 2020, dále byl požadován zákonný úrok z prodlení z této jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení, dále kapitalizovaný úrok ve výši 395,86 Kč vzniklý sazbou 29 % ročně z dlužné jistiny 12.600,27 Kč od 13. 12. 2019 do 20. 1. 2020 a úrok v stejné sazbě z téže jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 9 849 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 2 504 Kč, částky za zpracování 5 652 Kč a částky za komfortní splácení 1 693 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 398 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 172,74 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 29 % ročně pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, přičemž trvání smlouvy bylo vymezeno jako dobu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaný potvrdil, že částku 14 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum]. Zákaznickou kartou z č. l. 53 bylo prokázáno zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, kdy bylo vycházeno zejm. z jeho doloženého čistého měsíčního příjmu coby zaměstnance ve výši 16.926 Kč, byly vzaty v potaz jeho příjmy a výdaje. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobce dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaný následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z., tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jde-li však o další kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení pro dobu po splatnosti poslední sjednané částky, tento žalobkyni nepřísluší, kdy smlouva zakotvuje pevnou výpůjční úrokovou sazbu 29 % ročně toliko pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, přičemž trvání smlouvy bylo vymezeno na dobu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Za dobu od 13. 12. 2019 tak nebyl úrok platně sjednán. Tomuto odpovídá i výčet práv a povinností v souvislosti s prodlením žalovaného v článku 6 smlouvy, kde úrok absentuje. Daná smlouva má přitom adhezní charakter, výklad smlouvy kolidující se závěrem, že žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni vzniklo právo na úrok i po 13. 12. 2019 by byl byl pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelný, tedy rozporný s § 1800 odst. 1 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 342 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 890 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 249 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že žalobce u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy o zápůjčce a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor, kde žalobce doplňuje jen výše uvedené údaje, a ostatní skutková tvrzení zůstávají nezměněná. Jde-li o vyjádření [datum], za tento nebyla zvlášť odměna přiznány, neboť tato tvrzení již měla být součástí řádně podané žaloby.