21 C 187/2021-62 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 12. 5. 2021 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 58 432,85 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o revolvingovém účtu [číslo] ze dne [datum], na základě které byla žalovanému vyplacena částka 61.000 Kč dne 29. 9. 2015. Tento úvěr měl žalovaný splatit v měsíčních splátkách po 5.277 Kč počínaje měsícem listopadem 2015. Žalovaný nehradil poskytnutý úvěr a byl mu za to zesplatněn úvěr. Žalobce požaduje zaplacení částky ve výši 56.216,85 Kč tvořící jistinu, úrok 11,82 % ročně z částky 56.216,85 Kč od 24. 10. 2015 do zaplacení, který odpovídá úroku dle časových řad ARAD, zákonný úrok z prodlení z částky 56.216,82 Kč od 16. 2. 2016 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, částku 2.216 Kč představující smluvní pokutu, na nějž vzniklo žalobkyni právo dle článku 12 odst. 12. 1. bod a), b) smlouvy, dle něhož žalobkyni přísluší smluvní pokuta ve výši 8% z výše splátky, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením více jak 15 dní a 13% z výše splátky, pokud se dostane do prodlení o více jak 30 dní, kdy je žádáno o zaplacení smluvní pokuty za druhou a třetí splátku. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. Z účastníky podepsané smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] a oznámení o schválení úvěru z č. l. 25 a splátkového kalendáře s rozpisem splátek z č. l. 26 vyplynulo, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 61.000 Kč splatný v měsíčních splátkách po 5.277 Kč do každého 12. dne v měsíci, výpůjční úroková sazba byla stanovena pevná ve výši 155,55 % ročně na celou dobu splácení úvěru, RPSN bylo stanoveno ve výši 155,54 %. Dle článku 12 odst. 12. 1. bod a), b) smlouvy přísluší žalobkyni smluvní pokuta ve výši 8% z výše splátky, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením více jak 15 dní a 13% z výše splátky. Dle článku 12 odst. 12.3 písm. b) dané smlouvy nastává zesplatnění úvěru automaticky, pokud nebudou hrazeny žalovaným dvě splátky řádně a včas. Dle výpisu z účtu z č. l. 34 byl žalovanému poskytnuta sjednaná částka 61.000 Kč dne 29. 9. 2015, kdy dle sdělení [právnická osoba] z č. l. 50 je patrno, že se tak stalo na účet, který je veden jako osobní účet žalovaného. Dle faktury z č. l. 21 a 23 byla žalobkyní před podáním žaloby vyčíslena v řízení požadovaná smluvní pokuta. Z výzvy z č. l. 128 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu s upozorněním na případné soudní vymáhání, kdy k zesplatnění úvěru došlo k 15. 2. 2016 z důvodu prodlení s úhradou splátky delší jak 60 dnů. Z výpisu z nebankovního registru z č. l. 41, registru SOLUS z č. l. 42, předsmluvního formuláře z č. l. 43, pracovní smlouvy žalovaného s dodatkem z č. l. 46 – 47, výplatních pásek žalovaného z č. l. 48- 49 z období června až srpna 2015 s čistým příjmem oscilujícím okolo 14.000 – 17.000 Kč, kopií občanského průkazu žalovaného z č. l. 51 s informací o tom, že je svobodný, hodnocení klienta z č. l. 52 s uvedením výše nájemného a dalších výdajů ve výši 7.800 Kč, je patrno, že byly před poskytnutím úvěru nikoli povrchně zkoumány příjmy a výdaje žalovaného, a to na základě objektivních informací podávajících se z více listin, kdy i z prohlášení žalovaného v dané smlouvě se podává schopnost dostát jeho závazkům. Žalobkyně před poskytnutím úvěru mohla tuto schopnost důvodně očekávat. Dle přehledu z č. l. 17 žalobce u žalovaného eviduje toliko úhradu první splátky ve výši 5.277 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 61.000 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel, kdy žalovaný tuto skutečnost nijak nerozporoval. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru ve smyslu § 1802 o. z.. Sjednaná výše úroku je však hrubě nemravná, k takovému ujednání se dle § 1815 o. z. nepřihlíží. Soud vyšel při stanovení úroku z obvyklých úroků v místě a čase uzavření dle měnových a finančních statistik České národní banky, tzv. systému časových řad ARAD (tabulka B1 .1.2, ukazatel UK 4), úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem ČR na spotřebu s fixací sazby nad jeden rok do pěti let činila 11,82 % ročně v měsíci září 2015, v němž byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva. Dále žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i požadovanou smluvní pokutu, jejíž výše není nepřiměřená. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nevyvrátil, ani nezpochybnil, a to včetně ani placení více splátek, než bylo žalobkyní tvrzeno. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobkyně u jednání vzala zpět svou žalobu původně podanou i co do úroku z prodlení z částky 56.216,85 Kč od 24. 10. 2015 do 15. 2. 2016 ve výši 8,05 % ročně. Soud tak řízení v této části zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 376,11 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 338 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 58 432,85 Kč sestávající z částky 3 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast u jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 10. 2021 náhrada 3 627,53 Kč za 398 ujetých km v částce 2 227,53 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 4,4 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 14 × 30 minut v částce 1 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 907,53 Kč ve výši 3 130,58 Kč. Jde-li o vyjádření ze dne 21. 9. 2021, obsahuje tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v souvislosti s uzavřenou smlouvou, kdy podmínkou úspěšnosti žaloby bylo prokázání a tvrzení náležitého zkoumání úvěruschopnosti (dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru v tehdejším znění), k čemuž soud i s ohledem na judikaturu Ústavního soudu ČR má přihlížet ex offo. Taková tvrzení a označení důkazů tak již měla být součástí řádně podané žaloby, za kterou byla odměna přiznána, nelze přiznávat odměnu duplicitně. Proto byla přiznána odměna toliko za podání žaloby.