4 C 192/2020-51 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 17. 3. 2020 domáhal se žalobce zaplacení částky 46.800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 46.800 Kč od 18. 2. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Žalobce požadoval zaplacení bezdůvodného obohacení, neboť žalovaný výlučně užívá bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec], vymezené v budově [adresa], na pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec], přičemž výše spoluvlastnického podílu žalobce na shora uvedené nemovitosti představuje ideální [číslo ]. Obvyklé nájemné se u bytu (3+1) pohybuje v dané lokalitě v průměru ve výši 8.000 Kč, žalobce pak požaduje po žalovaném 1.300 Kč měsíčně, což je částka nižší než jedna šestina tržního nájemného, a to za dobu od února 2017 do ledna 2020. 2. Soud ve věci nařídil jednání na 4. 11. 2020, k tomuto jednání se žalovaný nedostavil, neboť byl v pracovní neschopnosti a navrhl jednání odročit na jiný termín. Další jednání ve věci bylo nařízeno na den 18. 1. 2021, předvolání k tomuto jednání bylo žalovanému doručeno náhradním způsobem, a to vložením do domovní schránky užívané adresátem dne 23. 11. 2020. Žalovaný se nedostavil ani k dalšímu nařízenému jednání, svoji neúčast omluvil opakovaně stejným způsobem ze [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizováno], ani by k tomu cokoli doložil. Na výzvu soudu k písemnému vyjádření ve věci žalovaný nereagoval, jednání se nezúčastnil z omluvitelných důvodů, na svoji obranu neuvedl žádné takové okolnosti, které by pohledávku žalobce zpochybňovaly či vyvracely. Soud proto projednal věc v nepřítomnosti žalovaného a ve věci samé rozhodl. 3. V daném případě soud z tvrzení žalobce a jím předložených dokladů zjistil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem nemovitostí zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo ] k. ú. [obec], tj. bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] na parcele [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku [číslo], přičemž podíl žalobce na těchto nemovitostech představuje ideální jednu šestinu. Dalším spoluvlastníkem nemovitosti je [celé jméno žalovaného], [ulice a číslo], s podílem jedna polovina ideální a [příjmení] [jméno], bytem [adresa], s podílem [číslo ] ideální. Žalobce tvrdí, že žalovaný užívá byt bez jakéhokoliv souhlasu či nájemní smlouvy s žalobcem pro své vlastní bytové potřeby, a to po celou dobu, kdy je žalobce podílovým spoluvlastníkem bytu, tj. od [datum]. Žalobce pak požaduje vydání bezdůvodného obohacení, když žalovaný užívá cizí hodnoty bez jakéhokoliv protiplnění, přičemž žalobce má právo na peněžitou náhradu po žalovaném ve výši obvyklé ceny nájemného v dané lokalitě. Ta pak vyplývá z tržního ocenění [číslo] [rok] vypracovaného znaleckou realitní kanceláří [název ] [anonymizováno] [datum]. Stanovení obvyklého nájemného bylo provedeno k bytu jako celku, tržní ocenění pak obsahuje místopis, popis objektu a vlivy na obvyklou cenu nájemného. Obvyklé nájemné je pak stanoveno částkou 8.000 Kč za měsíc. 4. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Podle § 3003 občanského zákoníku, nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. 6. Žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by spoluvlastnický podíl žalobce užíval na základě souhlasu či nájemní smlouvy s žalobcem. [stát. instituce] na žádost soudu sdělil, že žalovaný má od [datum] trvalý pobyt v [obec] na adrese [ulice a číslo], kde stále žije. Tato skutečnost vyplývá také z mailové korespondence mezi žalobcem a panem [příjmení], který je správce SVJ a dále pověřený zástupce všech spoluvlastníků, také potvrdil, že jediným spoluvlastníkem, který v posledních pěti letech byt užívá, je žalovaný. Majetkovým vyjádřením tohoto bezdůvodného obohacení je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, o kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy (viz rozhodnutí 28 Cdo 443/2014, dále např. 25 Cdo 2578/98, 33 Odo 668/2002 a další). Žalobce pak požaduje vydání bezdůvodného obohacení za období od února 2017, kdy byl již spoluvlastníkem bytové jednotky, do ledna 2020, tj. 36 měsíců po 1.300 Kč. Žalobce své nároky vůči žalovanému řádně doložil důkazně, žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné takové podstatné okolnosti, které by pohledávku žalobce vyvracely či zpochybňovaly, a soud rozhodl v souladu se žalobním návrhem. Žalobce vyzval žalovaného k plnění dopisem ze dne 13. 2. 2020, poštovní zásilka byla žalovanému uložena dne 17. 2. 2020 na poště, od následujícího dne je pak žalovaný v prodlení. Výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 1.872 Kč, v odměně advokáta za tři úkony právní pomoci po 2.980 Kč podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. (advokátní tarif). Úkony právní pomoci spočívají v daném případě v převzetí a přípravě věci, sepisu žaloby a v účasti zástupce při jednání soudu dne 18. 1. 2021. Zástupce žalobce má pak dále nárok na jeden úkon poloviční za účast při jednání soudu dne 4. 11. 2020, kdy věc byla odročena bez projednání. Ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu má zástupce žalobce nárok na 4 x 300 Kč režijní paušál hotových výloh. K nákladům zástupce pak patří také náhrada cestovného, a to podle vyhlášky č. 358/2019 a vyhlášky č. 589/2020 Sb. Zástupce žalobce cestoval k jednání soudu dne 4. 11. 2020 a 18. 1. 2021 na trase Prostějov – Znojmo a zpět, vozidlem [značka vozidla ] [anonymizováno] s průměrnou spotřebou 5,9 litrů benzinu Natural na 100 km. V prvém případě pak představuje náhrada za ujeté kilometry 1.050 Kč (250 km x 4,20 Kč), náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak představuje 472 Kč (2,5 x 5,9 x 32 Kč). V druhém případě pak představuje náhrada nákladů za ujeté kilometry 1.100 Kč (250 km x 4,40 Kč), náhrada za spotřebované pohonné hmoty 410 Kč (2,5 x 5,9 x 27,80 Kč). Jedna cesta na trase Prostějov – Znojmo a zpět představuje celkem 250 km. Cestovné celkem představuje 3.032 Kč. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. se odměna a hotové výdaje advokáta zvyšují o 21 % DPH, z částky 14.660 Kč představuje DPH 3.079 Kč Náklady řízení žalobce pak představují celkem 19.613 Kč.