5 C 193/2021-28 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou soudu podanou dne 18. 3. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 473 Kč s příslušenstvím. Dne [datum] provedl převoz žalovaného do [název lékařského zařízení ] [anonymizována tři slova] [obec]. Toho dne žalovaný fyzicky napadal jiné občany. Proto byl zadržen, převezen z [obec] do [název lékařského zařízení ] [anonymizována tři slova] [obec], provedenou dechovou zkouškou mu byla [údaje o zdravotním stavu ] [anonymizována tři slova] Náklady na převoz činily 473 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Z formuláře„ [název formuláře] [anonymizováno 8 slov]“ soud zjistil, že žalovaný byl služebním vozidlem za přítomnosti policistů dopraven dne [datum] do záchytné stanice v [obec]. [název lékařského zařízení ] [anonymizováno 5 slov] [obec] potvrdila přijetí žalovaného, u žalovaného byl zjištěn alkohol v organismu. Přípisem ze dne 12. 10. 2020 žalobce vyčíslil náhradu za použití služebního vozidla ve výši 473 Kč. Přípisem ze dne 20. 10 2020 žalobce žalovaného vyzval k zaplacení částky 473 Kč nejpozději do 3. 11. 2020. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a žalovaný dluží žalobci částku 473 Kč za dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Nárok žalobce žalovaný žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Včasným neuhrazením žalované částky se žalovaný dostal do prodlení a ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak žalobci náleží úrok z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl, a to ve výši paušální náhrady 2krát 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za úkony: předžalobní upomínka a podání žaloby, celkem 200 Kč. Soudní poplatek soud uložil zaplatit žalovanému podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku částku 1.000 Kč.