5 C 243/2020-39 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 4. 5. 2020 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 16.000 Kč s příslušenstvím. Dluh vznikl ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 26.624 Kč (půjčka 16.000 Kč, souhrnný poplatek 10.624 Kč) formou 52 týdenních splátek po 512 Kč. Nehradil však splátky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím sjednané doby, tj. 25. 5. 2006. Celková výše úhrad činila 0 Kč. S účinností ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, [právnická osoba] [anonymizováno], postoupená pohledávka ve výši 26.624 Kč představuje jistinu ve výši 16.000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10.624 Kč. Ke dni 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník se dohodli dne [datum] na poskytnutí půjčky pro žalovaného ve výši 16.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit 16.000 Kč, poplatek 10.624 Kč, celkem 26.624 Kč v 52 týdenních splátkách po 512 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba ] [anonymizováno]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Další postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 17. 9. 2018. Výzvou před podáním žaloby ze dne 11. 3. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že [právnická osoba], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný řádně nesplácel splátky a vznikl mu dluh. S úhradou dlužné částky se žalovaný dostal do prodlení, žaloba je proto důvodná i v části úroku z prodlení, na nějž nárok vyplývá z ust. § 517 občanského zákoníku, a jehož výši stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 1.066 Kč, celkem 2.518 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.