7 C 249/2021-39 — Okresní soud ve Znojmě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odstavec 4 o. s. ř. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 24. 6. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného jízdného a přirážky v celkové výši 1.524 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] cestoval ve voze autobusové linky [číslo] pověřená osoba žalobkyně zjistila, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu, žalovaný nezaplatil jízdné 24 Kč a přirážku 1.500 Kč. Žalovaný nereagoval na výzvu k zaplacení. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní dne [datum] v 14:06 hodin na lince autobusu číslo 177 v místě kontroly [ulice] ve městě [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému 1.500 Kč byly prokázány předloženým Tarifem PID. Předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužného jízdného a přirážky. 4. Podle § 18a odstavec 2 písmeno c) zákona číslo 111/1994 Sb., o silniční dopravě, řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje podle odstavce 2 písmena c). 5. Podle § 37 odstavec 4 písmena d) zákona číslo 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 6. Podle § 37 odstavec 5 písmena b) zákona číslo 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 7. Podle § 37 odstavec 6 zákona číslo 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.000 Kč. 8. Podle § 7 odstavec 6 vyhlášky číslo 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Žalovaný dne [datum] se neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby při přepravní kontrole na autobusové lince žalobkyně, nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, nárok žalobkyně je důvodný, proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku v celkové výši 1.524 Kč. Nezaplacením jízdného a přirážky se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala úrok z prodlení v souladu s prováděcím nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odstavec 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavec 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).