9 C 126/2018-149 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 29. 6. 2018 a upřesněním žaloby ze dne 12. 11. 2018 se žalobce domáhal zaplacení částky 155 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované užíváním nemovitosti žalobce. Uvedenou částku požaduje za 29 měsíců a to za období květen 2015 – září 2017 tím, že vyjma měsíce září 2017 požaduje částku měsíčně 5 345 Kč a za září 2017 5 340 Kč. 2. V žalobě se uvádí, že účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo rozvedeno Okresním soudem ve [obec] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] došlo k soudem schválení smíru mezi účastníky o vypořádání věcí, jež měli ve společném jmění manželů. Na základě tohoto rozhodnutí se žalobce stal výlučným vlastníkem nemovitosti a to pozemku parcela [číslo] St., jehož součástí je rodinný dům [adresa], pozemku parcela [číslo] pozemku parcela [číslo] vše v k.ú. [obec]. Rozhodnutí soudu nabylo právní moci dne 27. 2. 2015 a ke vkladu na katastru nemovitostí došlo s právními účinky 11. 3. 2015. 3. Žalovaná krátce po rozhodnutí soudu a zavkladování v katastru nemovitostí začala bez souhlasu žalobce nemovitost znovu užívat, nereflektovala ani výměnu zámků, kterou žalobce učinil po zápisu v katastru nemovitostí. Žalobce se obrátil i na policii koncem roku 2015, ta však věc pro prošetření odložila. Žalobce tedy po upřesnění uvedl, že předmětnou nemovitost žalovaná užívala od května 2015 do září 2017, tedy 29 měsíců a za toto období tedy požaduje částku 155 000 Kč. Žalovaná mu ničeho neuhradila. Žalobce se následně prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil i k námitkám žalované, nesouhlasí s argumentací žalované, kde odkazuje na dobré mravy. Žalovaná mohla situaci s bydlením řešit nájmem, čerpat příspěvky na bydlení k situaci, která nastala, došlo z toho důvodu, že při schvalování smíru vypadl 1 pozemek a žalobce na základě toho nedostal úvěr. Žalobce žádal žalovanou o součinnost k uvedení nápravy, toto bylo odmítnuto. 4. Žalobce dále soudu sdělil a to písemně, že k odpojení elektřiny v předmětné nemovitosti došlo v srpnu 2015 a to v souvislosti s konáním žalované. Žalobce poté, co připojoval znovu elektřinu, musel vypracovat revizní zprávu, o to požádal v roce 2018. Dále bylo ze strany žalobce soudu sděleno, že žalobce měl na svoji osobu uzavřenou smlouvu o dodávkách elektřiny se společní [právnická osoba] v období od 1. 10. 2009 do 23. 11. 2010 a zálohy byly placeny přes SIPO. Následně došlo k přepisu elektřiny na žalovanou a novým smluvním partnerem se stala od 24. 11. 2010 žalovaná. Dále žalobce sdělil, že [právnická osoba] [právnická osoba] jako vlastník elektroměru mu sdělil, že smlouva žalované byla ukončena k 18. 6. 2015 ze strany dodavatele. Elektroměr byl odpojen 6. 8. 2015. Žalobce dále soudu sdělil, že v předmětné nemovitosti [adresa] nedošlo v době užívání žalovanou v letech 2015 – 2017 k poruše, respektive poškození topení, rozvodu topení v domě. Poškozeny byly plastové rozvody studené vody v domě napojené na obecní vodovod v důsledku zamrznutí vody, ke kterému došlo někdy v zimě v posledním roce, kdy žalovaná nemovitost užívala. 5. Žalobce tedy navrhl, aby soud jeho žalobě v celém rozsahu vyhověl, bylo nesporně prokázáno, že žalovaná předmětnou nemovitost používala v rozhodném období, obsadila ji svévolně a proto žalobce požaduje bezdůvodné obohacení v obvyklé výši nájemného. Žalobce se domnívá, že tvrzení a obrana žalované byly vyvráceny důkazy a to zejména pokud se týká odpojení elektřiny, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že smlouvu měla uzavřenou žalovaná a také ona zavinila a zajistila odpojení elektřiny. Pokud tvrdila žalovaná, že topení bylo nefunkční, toto se neprokázalo. Jedná se pouze o účelovou obranu žalované. Žalovaná setrvávala v nemovitosti protiprávně. Žalobce předmětnou nemovitost nemohl užívat ať již tím, že by ji pronajmul, případně prováděl opravy. 6. Okresní soud ve Znojmě ve věci vydal platební rozkaz, kterým uložil žalované žalovanou částku zaplatit dne 4. 9. 2018, proti platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor. Ve vyjádření v žalobě uvádí, že užívala předmětnou nemovitost od května 2015 do září 2017. Rodinný dům fakticky opustila v okamžiku, kdy jí žalobce v září 2017 vyplatil vypořádací podíl a ona si za tyto finanční prostředky pořídila byt v [obec] Kupní smlouva je z [datum]. Žalovaná dále uvádí, že nemovitost užívala v přímé souvislosti s jednáním žalobce, když nesplnil povinnost stanovenou v usnesení Okresního soudu ve [obec], č. j. [číslo jednací], které nabylo [datum rozhodnutí] právní moc. Žalobce měl žalované vyplatit na vypořádání společného jmění manželů podíl ve výši 795 000 Kč do 27. 5. 2015. Toto nesplnil a žalovaná se povinnosti domáhala v exekučním řízení. 7. Žalovaná dále ve svém vyjádření uvádí, že pokud by soud dospěl k závěru, že do podstaty je nárok žalobce dán, nelze mu vyhovět z důvodu, že by tento nárok byl v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odstavec 2 občanského zákoníku. Uvádí, že žalovaná do nemovitosti docházela – užívala ji pouze v období, kdy jí žalobce dlužil vypořádací podíl vyplývající z uzavřeného smíru. Podíl byl zaplacen v srpnu 2017. Žalovaná poukázala také na to, že v tomto období žalobce nevyplatil vypořádací podíl, naopak se snažil zvrátit uzavřený smír, napadal jej opravnými prostředky a ve věci podal i ústavní stížnost. O ústavní stížnosti bylo rozhodnuto v únoru 2018, když návrhům žalobce nebylo vyhověno. Vzhledem k tomu, že v tomto období nebyla předmětná nemovitost ani jednou stranou užívána, pak tedy žalovaná logicky považovala za možnou poslední jistotu bydlení v této nemovitosti. Žalovaná dále uvádí, že v únoru 2017 prasklo v domě vodovodní potrubí a tuto situaci řešila. Žalovaná dále poukázala na ustanovení § 6 odstavec 2 občanského zákoníku, věta druhá, že nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu. Žalovaná uvádí, že tím, že žalobce nezaplatil vypořádací podíl, vytvořil dlouhodobý protiprávní stav a měl i nad tímto stavem kontrolu, proto navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce uvedla, že pokud by soud ve věci vyhověl, tak nechť je zohledněno, že v nemovitosti byla odpojena elektřina po celou dobu pobytu. Žalovaná uvedla, že k vypnutí elektřiny došlo někdy v květnu 2015 s tím, že byla elektřina psaná na žalobce do doby, než bylo vypořádáno SJM elektřinu platila. Někdy v lednu 2015 přestala platit. Dále uvedla, že poté co zjistila, že jí žalobce nevyplatí vypořádací podíl, do nemovitosti začala občas jezdit, v květnu 2015 přepilovala mřížku s tím, že až na jaře 2016 se do předmětné nemovitosti přestěhovala. Pravidelně v nemovitosti nebydlela, teklo topení, takže v zimě nebylo možné tam bydlet. Vařila na plynovém sporáku. 8. Žalovaná i nadále trvala na tom, že skutečně v rozhodném období předmětnou nemovitost užívala, že však není nárok žalobce dán, byť by tak obvykle bylo a to s odkazem na ustanovení § 6 odstavec 2 občanského zákoníku. Žalovaná začala předmětnou nemovitost užívat v okamžiku, kdy žalobce podíl nezaplatil na vypořádání SJM a ihned tuto nemovitost opustila po zaplacení podílu v rámci exekuce. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav. 9. Z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že soud schválil smír ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů dne 21. 1. 2015 a toto rozhodnutí nabylo právní moci 27. 2. 2015. Na základě tohoto rozhodnutí nemovitosti, které byly ve společném jmění manželů v k.ú. [obec] nabyl do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalované měl vyplatit vypořádací podíl ve výši 795 000 Kč do tří měsíců od právní moci rozhodnutí. 10. Soud měl dále připojený spis sp. zn. [spisová značka], kde se žalobce domáhal zrušení usnesení o schválení smíru o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. V rámci tohoto spisu soud zjistil, že v listopadu 2016 žalovaná sdělila Okresnímu soudu ve [obec], že udělila plnou moc advokátce se sídlem v [obec], protože je v [obec], byla zde zaměstnána a nemohla dojíždět za advokátkou do [obec]. 11. Okresní soud ve [obec] žalobu na zrušení schváleného smíru zamítl. Proti tomuto rozsudku žalobce podal odvolání, kdy [název soudu] rozsudek soudu 1. stupně dne 2. 5. 2017 s právní mocí 18. 5. 2018 potvrdil. 12. Z výpisu z katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] k.ú [obec] soud zjišťuje, že žalobce nabyl předmětné nemovitosti na základě usnesení soudu o schválení smíru o vypořádání SJM a právní účinky zápisu jsou ke dni 11. 3. 2015. 13. Z výpisu katastru nemovitostí, list vlastnictví [číslo] k.ú. [obec] soud dále zjišťuje, že žalovaná je vlastnicí bytu ve stavbě [adresa]. 14. Dále je ve spisu založena komunikace mezi právním zástupcem žalobce a právní zástupkyní žalované v té době a je to z 14. 4. 2015, kdy zástupce žalobce žádá o provedení přepisu elektřiny z žalované na žalobce vzhledem k tomu, že v předmětné nemovitosti se nenachází a současně vyzval ke sdělení, zda tam má žalovaná ještě nějaké věci, b