9 C 173/2021-33 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 17. 6. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaných zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. K odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovanými dne [datum] nájemní smlouvu [číslo], na základě které žalobkyně přenechala žalovaným do užívání pozemek parcela [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Roční nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 500 Kč. Žalovaní však nedostáli svému závazku a neuhradili nájemné splatné dne 1. 10. 2019 a 1. 10. 2020, celkem tedy v částce 1 000 Kč. Žalobkyně současně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení z jednotlivých dlužných splátek nájemného do zaplacení. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvoláni, se bez omluvy nedostavili, soud proto věc projednal v jejich nepřítomnosti a rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného dokazování. Podle § 663 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Z nájemní smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela žalobkyně jako pronajímatel a žalovaní jako nájemci dne [datum]. Žalobkyně přenechala žalovaným do užívání pozemek parcela [číslo] – část, výměra 140 m2, ostatní plocha, [katastrální uzemí]. Roční nájemné bylo stanoveno dohodou ve výši 500 Kč. Přípisem ze dne 20. 4. 2021 vyzvala žalobkyně žalované k úhradě dluhu. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanými byla řádně uzavřena smlouva o nájmu, na základě které žalobkyně přenechala žalovaným k dočasnému užívání pozemek vymezené smlouvou a žalovaní se za toto užívání zavázali žalobkyni platit nájemné. Svého závazku ze smlouvy o nájmu však nedostáli. Žalovaným tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni dlužné nájemné v částce 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti a v celé její výši, ocitli se v prodlení s plněním svého závazku, a je proto důvodný i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyně uplatňuje v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalované. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla ve věci plně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 992 Kč Náklady žalobkyně spočívají v paušální náhradě nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 4 režijní paušály (předžalobní výzva, návrh ve věci samé, příprava na jednání, účast u jednání soudu dne 25. 10. 2021) po 300 Kč (§ 1 odst. 3 vyhlášky) a cestovné [obec] – [obec] a zpět za 136 ujetých km [značka automobilu], [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,2 l /100 km a ceně 27,20 Kč za litr paliva a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. v celkové výši 792 Kč. Soudní poplatek soud uložil zaplatit žalovaným podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., podle něhož, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek žalovaný. V dané věci činí soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku částku 1 000 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet [číslo] [variabilní symbol].