9 C 233/2021-89 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2021se žalobkyně domáhá po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky 9 443 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že Okresní soud ve Znojmě žalobkyni sdělil, že majetek zůstavitelky [jméno] [příjmení], narozené [datum], posledně bytem [adresa žalovaného], nabyli pozůstalí synové [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně pohledávku za zůstavitelkou z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené dne [datum] ve výši 10 000 Kč, a to včetně všeho příslušenství a všech práv s pohledávkou spojených, nabyla ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]). V souladu se smlouvou byl zůstavitelce [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně žalovaných) poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč. Současně jí byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byla oprávněna čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Čerpané peněžní prostředky se zůstavitelka zavázala vrátit včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru, dle sazebníku. Zůstavitelka průběžně čerpala peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Byla povinna nepřekročit sjednaný úvěrový rámec a vyčerpaný úvěr včetně úhrady úroků a poplatků byla pak povinna průběžně hradit inkasem ze svého účtu nebo bankovními příkazy. V důsledku úmrtí banka využila svého práva a ukončila poskytování úvěru a ukončila smlouvu ke dni 23. 4. 2017. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ve stanovené lhůtě ze strany zůstavitelky uhrazena, úročí se vedle úroku ve výši 19,80 % ročně z jistiny dále také úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně požaduje po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně dlužné jistiny ve výši 9 043 Kč, poplatků ve výši 400 Kč, úroků z prodlení ve výši 3 135,74 Kč kapitalizovaných ke dni 23. 4. 2017 a dále požaduje zaplacení úroků z úvěru ve výši 19,80 % ročně z částky 9 043 Kč od 24. 4. 2017 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné částky ve výši 9 443 Kč od 24. 4. 2017 do zaplacení. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvoláni, se bez omluvy nedostavili, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného dokazování. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání kreditní karty [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se zavázala půjčit zůstavitelce částku 10 000 Kč a zůstavitelka se zavázala tuto částku splatit ve 20 splátkách po 500 Kč s tím, že v dalším je odkázáno na úpravu obsaženou v obchodních podmínkách smlouvy o revolvingovém úvěru [název úvěru]. Žalobkyně dále doložila přehled splátek a způsob jejich započtení, kdy na pohledávku právní předchůdkyně žalovaných uhradila celkem 21 963 Kč a výpisy k O.K. kartě. V důsledku neplnění smluvních povinností právní předchůdce žalovaných využila právní předchůdkyně žalobkyně svého práva a ukončila poskytování úvěru a v důsledku úmrtí dlužnice ukončila smlouvu ke dni 23. 4. 2017. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za zůstavitelkou na žalobkyni. Přípisy ze dne 7. 4. 2021 byli vyzváni k plnění před podáním žaloby zůstavitelčini synové [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalovaného]. Z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že Okresní soud ve Znojmě rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o pozůstalosti po paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], posledně bytem [adresa žalovaného], tak že potvrdil dědicům ze zákona, pozůstalým synům [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného], nabytí veškerého majetku rovným dílem, tj. každému ideální jednu polovinu, z majetku zůstavitelky s tím, že odpovídají rovným dílem, tj. každý ideální jednou polovinou, za dluhy zůstavitelky. Usnesení nabylo právní moci dne 10. 10. 2018. Smlouva o úvěru byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. z.“). Podle ustanovení § 497 obch. z. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 502 obch. z. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Podle § 506 obch. z. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu více než tří měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. z. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. z. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi zůstavitelkou, tedy právní předchůdkyní žalovaných a právním předchůdcem žalobkyně byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 obch. z. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně zůstavitelce úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, z nějž zůstavitelka prostřednictvím platební karty čerpala finanční prostředky ve shora uvedené výši, kdy se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou. Žalovaní v řízení netvrdili a ani žádným způsobem nedoložili, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být pohledávka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením půjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaní následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostali do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok z úvěru ve výši 19,80 % ročně z částky 9 043 Kč od 24. 4. 2017. Z obsahu uzavřené smlouvy o úvěru vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán v obchodních podmínkách smlouvy o revolvingovém úvěru [název úvěru], které jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Obchodní podmínky však nebyly součástí uzavřené smlouvy a žalobkyně tyto podmínky soudu nedoložila. Ani na výzvu soudu neprokázala, že byl mezi stranami ujednán smluvní úrok ve výši 19,80 % ročně z dlužné částky, proto soud žalobu v této části zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 443 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.