9 C 284/2020-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 23. 7. 2020 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 19 600 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 18 500 Kč sestávající z úroku ve výši 23,72 % ročně v částce 3 500 Kč, z odměny za administrativní zpracování zápůjčky v částce 5 000 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 10 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela, poslední splátku zaplatila dne 12. 9. 2017. Společnost [právnická osoba ] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne 29. 11. 2019 na žalobkyni. Žalovaná uhradila na pohledávku částku 23 900 Kč. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila u nařízeného soudního jednání. Uvedla, že smlouvu o půjčce skutečně uzavřela, uhradila částku 23 900 Kč, s ohledem na uplynulou dobu, kdy byla smlouva uzavřena, si to přesně nepamatuje. Domnívá se, že by byla schopna splácet 2 000 Kč. Žádá o splátky, protože má dvě nezletilé děti ve věku 7 a 5 leta s ohledem na koronavirus. Pracuje v pohostinství, nyní mají zavřeno a má pouze náhradu mzdy fixní. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 18 500 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 3 500 Kč, z administrativní činnosti ve výši 5 000 Kč a z hotovostního režimu splátek ve výši 10 000 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 750 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena 7. den od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 75,72 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku 25 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba ] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne 29. 11. 2019. 4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Z předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaná v řízení potvrdila, že uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o zápůjčce. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. S ohledem na poměry žalované soud vyhověl její žádosti a uložil jí zaplatit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. 7. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení ve výši 23,72 % ročně. Z obsahu uzavřené smlouvy o zápůjčce totiž vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši 23,72 % ročně pak byl sice stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy, samotné smluvní podmínky však byly obsaženy na samostatné listině, kterou žalovaná nepodepsala. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat ustanovení § 1751 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má přednost ujednání ve smlouvě před ujednáním ve smluvních podmínkách (stejně tak kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010). Soud má tedy za to, že žalobkyni nevznikl nárok na procentní smluvní úrok, proto žalobu v části, ve které se domáhá kapitalizovaného úroku do data 29. 11. 2019 a dále úroku 23,72 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 600 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.