9 C 29/2021-48 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 25. 9. 2020 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 16 010 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 7 400 Kč sestávající z úroku v částce 1 400 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 2 000 Kč a za hotovostní splácení v částce 4 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná částka 1 990 Kč sestává z jistiny 1 532,76 Kč a dlužné částky poplatku 457,24 Kč. Dále právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba ] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 9 620 Kč sestávající z úroku v částce 1 820 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, z odměny za zpracování a doručení v částce 2 600 Kč a za hotovostní splácení v částce 5 200 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaný však neuhradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná částka 14 020 Kč sestává z jistiny 10 797,12 Kč a dlužné částky poplatku 3 222,88 Kč [právnická osoba], následně postoupila svoje pohledávky za žalovaným dne [datum] žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o žalobě v jeho nepřítomnosti na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1 400 Kč, z administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč a z hotovostního režimu splátek ve výši 4 000 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 300 Kč, s tím, že splatnost první splátky byla stanovena 7. den od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena sazbou 195 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o úvěru vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tyto peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 9 620 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 1 820 Kč, z administrativní činnosti ve výši 2 600 Kč a z hotovostního režimu splátek ve výši 5 200 Kč, v pravidelných 58 týdenních splátkách po 390 Kč, s tím, že splatnost první splátky byla stanovena 7. den od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu celé zbývající částky dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. RPSN byla stanovena sazbou 195 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 23,72 % ročně. Podpisem smlouvy o úvěru žalovaný potvrdil, že částku 10 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. 4. [právnická osoba], postoupila svoje pohledávky za žalovaným ze smluv o úvěru na žalobkyni. O postoupení pohledávek byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 5. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Z předložených listinných důkazů žalobkyní vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru. Dále bylo doloženo, že peněžní prostředky byly žalovanému reálně předány. V souladu s ustanovením § 2395 o. z., a v souladu s uzavřenými smlouvami tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět úvěru. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by smlouvy uzavřeny nebyly, netvrdil, že by nárok na vrácení úvěru nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měly být úvěry vráceny, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením ve lhůtě splatnosti, se žalovaný následujícího dne po splatnosti úvěru dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 8. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok ze zápůjčky za dobu od data původní splatnosti zápůjčky do jejího úplného zaplacení ve výši 23,72 % ročně. Z obsahu uzavřené smlouvy o zápůjčce totiž vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši 23,72 % ročně pak byl stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat ustanovení § 1751 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého má přednost ujednání ve smlouvy před ujednáním ve smluvních podmínkách (stejně tak kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010). Soud má tedy za to, že žalobkyni nevznikl nárok na procentní smluvní úrok, proto žalobu v části, ve které se domáhá kapitalizovaných úroků od data 29. 11. 2019 a dále úroku 23,72 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrné nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Neúspěch žalobkyně spočíval toliko v jejím nároku na úhradu smluvního úroku za část doby trvání smlouvy, soud jí proto přiznal plnu náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 16 010 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.