11 C 219/2021-80 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 4. 8. 2021. Návrhem se žalobkyně domáhala od žalované zaplacení částky 11 592 Kč jako náhradu škody za zničený plot. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je majitelkou sousední zahrady, sousedící se zahradou žalované, kdy tyto pozemky jsou odděleny plotem o délce 17,5 metrů a plot ve vlastnictví žalobkyně byl trvale poškozován ze strany žalované, tento plot nevydržel nájezdy traktorů ze strany žalované, kteří zde orali, vyorávali, sklízeli, otáčeli se i s plnou vlečkou a opakovaně naráželi do pletiva i sloupků, čímž plot zničili. K prvnímu zničení plotu, poražení sloupku došlo dle výpovědi žalobkyně přibližně v době před 20 lety a od této doby byl plot trvale poškozován a jednou byla provedena tvrzeně provizorní oprava ze strany bratra žalované. Mezi účastnicemi sporu docházelo ke komunikaci, kdy žalobkyně tvrzeně usilovala o náhradu škody, opravu plotu ze strany žalované, avšak bezvýsledně. Žalobkyně ve svém podání současně tvrdila, že sousední parcela je vlastnictvím státu – [státní instituce ] [anonymizováno], kdy žalovaná tento pozemek má bezplatně užívat. Žalovaná popřela, že by kdy plot sama poškodila, namítla promlčení nároku vzhledem k době, kdy plot měl být poškozen a namítla rovněž nedostatek své pasivní legitimace. Z listu vlastnictví, výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je majitelkou řečené parcely [číslo], z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], okres [okres], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], soud zjistil, že pozemek parcelní [číslo] sousedící s pozemkem žalobkyně je ve vlastnictví [země] příslušné k hospodaření [státní instituce ] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně předložila soudu fotodokumentaci poškození plotu. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná není vlastnicí pozemku sousedícího s pozemkem žalované, je vyloučeno mezi účastníky postupovat v režimu ustanovení § 1024 a násl., o sousedských vztazích, a bylo nutno věc posuzovat podle obecných ustanovení o náhradě škody, o náhradě újmy na jmění (škody) tak, jak je má na mysli jasnozřivý zákonodárce v ustanovení § 2894 a násl. občanského zákoníku. Náhrada újmy na jmění (škody) musí být postavena na čtyřech základních konstrukčních pilířích, jimiž jsou protiprávní stav – vznik újmy (škody), příčinná souvislost mezi vznikem škody a protiprávním stavem a v případech stanovených zákonem zavinění. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Vzhledem k tomu, že soud nenalezl skutkový stav souhlasným tvrzením účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.) a žalobkyně byla poučena dle § 118a odst. 3 o.s.ř., že nenavrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení o původu vzniku škody, o tom, že škodu měla způsobit žalovaná, o tom, kdy a jaká škoda jí byla způsobena. Žalobkyně k tomuto předložila a navrhla pouze fotodokumentaci, která zachycovala pouze samotný zničený plot. Žalobkyně dále navrhl výslech svědkyně, která rovněž měla vypovídat k samotnému stavu plotu, žalobkyně však nenavrhla jediný důkaz, který by spojoval vznik škody s osobou žalované, soud proto dochází k závěru o nedostatku pasivní legitimace žalované, neboť nebyl navržen, předložen žádný důkaz o spojitosti mezi vznikem škody a osobou žalované. Tento důvod byl podmínkou postačující k zamítnutí žaloby, soud považoval za nadbytečné zabývat se promlčením nároku. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila účelně k uplatnění svého práva proti žalobkyni, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 1 580 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 2, příprava, převzetí věci, účast u soudního jednání 16. 3. 2022, celkem tedy náklady řízení činí 3 760 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.