11 C 307/2021-19 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, tuto smlouvu obě strany sporu podepsaly, úvěr byl poskytnut na částku ve výši 4.000 Kč, tento měl být splacen nejpozději do 8. 11. 2015 Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky, žalobce doložil bankovní výpis o převodu částky. Žalovaná porušila svůj závazek platit úvěr řádně a včas a úvěr byl tedy podle smlouvy zesplatněn. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil. Dále soud podřadil situaci pod ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Takto tedy pohledávka přešla na nynějšího žalobce. Ježto je žalovaná s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolána, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila, byla použita fikce doručení pro její nezvěstnost. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 6.934 Kč, když soud započítal jako oprávněné náklady zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, za každý úkon právní pomoci by právnímu zástupci příslušena částka 1.500 Kč dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., tyto úkony byly 3 – příprava, převzetí, podání žaloby, předžalobní upomínka. Právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem DPH ve výši 21 %. Soud tedy tuto částku po právu přiznal.