11 C 42/2022-20 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 18. 12. 2021. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, a to dálkovým způsobem s ověřovací platbou. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, úvěr byl poskytnut na částku ve výši 92 592 Kč, sestávající z jistiny 50 000 Kč a částky 42 592 Kč úroků, kdy roční sazba úroků činila 23 % p.a., RPSN tedy 38,69 %, což vyplývá ze samotné smlouvy. Dlužná částka měla být zaplacena v 72 měsíčních splátkách, vždy ke každému 15. dni v měsíci po 1 286 Kč, úvěruschopnost byla ověřena dotazníkem. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář, dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 9. 2021 a tím porušil smluvní podmínky a byl písemně upomenut k úhradě dlužné částky a sankci za zaslání upomínky 300 Kč. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil. Ježto je žalovaný s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 38 770,40 Kč, když soud započítal jako oprávněné náklady zaplacený soudní poplatek ve výši 7 262 Kč, za každý úkon právní pomoci by právnímu zástupci příslušena částka 8 380 Kč dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., tyto úkony byly 3 – příprava, převzetí, podání žaloby, předžalobní upomínka. Právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem DPH ve výši 21 %. Soud tedy tuto částku po právu přiznal.