12 C 283/2021-31 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 11. 10. 2021 se žalobce domáhá, aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaného s uzavřením k žalobě připojené smlouvy o zřízení věcného břemene. K odůvodnění uvedl, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. [číslo] zapsaný na listu vlastnictví [číslo] v katastrálním území a [územní celek], okres [okres]. Žalobce s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni, kde se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby na předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalovaného ve prospěch žalobce – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [název] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]: [anonymizována dvě slova]“ Stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby dne 4. 12. 2019. Žalobce následně opakovaně vyzval žalovaného k uzavření smlouvy, žalovaný však žalobci neposkytl potřebnou součinnost. 2. Žalovaný se dostavil k jednání dne 18. 1. 2022 a uvedl, že věc chce vyřešit smírně mimosoudně. Uvedl, že návrh smlouvy ztratil, hodlá si ho vyžádat od žalobce a věc vyřešit mimosoudně. K tomuto však pro jeho nečinnost nedošlo. 3. Soud má za to, že z postoje žalovaného jednoznačně vyplývá, že uznal důvodnost žaloby, žalovaný nijak nerozporoval, že by podepsal smlouvu o smlouvě budoucí. 4. Na základě uvedeného pak soud žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná. Věc právně posoudil dle § 1787 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdy nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Soud má za prokázané, že žalobce coby provozovatel distribuční soustavy splnil všechny povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí, uzavřené s žalovaným dne 30. 10. 2019, stavba s názvem„ [název] [anonymizováno] [celé jméno žalovaného]: [anonymizována dvě slova]“ byla řádně dokončena, žalobce předložil žalovanému k podpisu návrh smlouvy o zřízení věcného břemene, zajistil vyhotovení geometrického plánu, žalovaný, ač řádně a prokazatelně vyzván, smlouvu neuzavřel. Soud proto žalobě vyhověl a nahradil projev vůle žalovaného uzavřít s žalobcem smlouvu o zřízení věcného břemene ve znění navrženém žalobcem ke splnění podmínek žalobce jako PDS dle § 25 odstavec 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kdy předmětnou smlouvou se zřizuje věcné břemeno umožňující využití nemovitosti ve vlastnictví žalovaného ve formě osobní služebnosti za účelem umístění distribuční soustavy, konkrétně kabelového vedení NN, v rozsahu vymezeném geometrickým plánem, v souladu s ustanovením § 1786 o. z. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení žalobce tvoří náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000 Kč a tři paušální náhrady nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. 600 Kč, celkem 2.900 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 6. Nedílnou součástí rozsudku je příloha [číslo] – originál geometrického plánu pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemků, vyhotoveného [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], [číslo].