14 C 4/2022-78 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky 32 917,86 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na jejímž základě čerpal úvěr ve výši 51 737 Kč. Protože žalovaný porušoval smluvní podmínky, byl úvěr prohlášen za splatný ke dni 8. 5. 2021. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Ani přes výzvy žalovaný dluh neuhradil, dlužná částka činí 32 917,86 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného na základě výsledků provedeného dokazování. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že ji uzavřela [právnická osoba], a žalovaný dne [datum], smlouvou se spořitelna zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 51 737 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit v měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději dne 5. 12. 2022. Úroková sazba činila 19,4 % ročně. Přípisem ze dne 8. 5. 2021 oznámila [právnická osoba], žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu. Dále měl soud k dispozici posouzení úvěruschopnosti klienta, výpisy z účtu žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila [právnická osoba], pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno], která pak následně postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 14. 7. 2021, resp. ze dne 10. 8. 2021 a byl současně vyzván k úhradě dlužné částky. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobkyni, toto bylo žalovanému písemně oznámeno. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 3 495 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 1 317 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavce 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odstavce 5 citované vyhlášky za 3 úkony právní služby po 100 Kč. Zástupce žalobkyně řádně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 1 800 Kč částka 378 Kč. Při stanovení výše odměny a paušálu náhrady soud vyšel z § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb., neboť z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně podává návrhy na zaplacení peněžitých plnění z titulů uzavřených smluv o úvěru na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).