4 C 191/2022-71 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou podanou soudu dne 20. 5. 2022 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky ve výši 12.961,42 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že žalovaná jako úvěrovaná uzavřela dne [datum] s původním věřitelem, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalobce žalované finanční hotovost ve výši 12.000 Kč, převzatou v hotovosti při podpisu smlouvy, žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s příslušenstvím ve výši 10.302 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladu na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem 22.302 Kč, a to formou 14 měsíčních splátek po 1.593 Kč, poslední splátkou splatnou k 24. 6. 2021. Úvěruschopnost žalované byla zkoumána získáním informací od žalované vyplněné žádosti o úvěr, kdy tato doložila doklady k doložení bonity žalované, původní věřitel vyhodnotil žalovanou jako způsobilou ke splácení úvěru takové výše, jaká jí byla poskytnuta. Žalovaná svůj závazek vyplývající ze smlouvy nesplnila řádně a včas, uhradil 1.600 Kč, tj. 1 splátku, ocitla se tak v prodlení s úhradou. Úvěr nebyl zesplatněn, splatnost nastala ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. k 24. 6. 2021, od 25. 6. 2021 je žalovaná v prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky z [datum] postoupil věřitel [právnická osoba], pohledávku žalobci, o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna dne 10. 1. 2022. Celková hodnota činila ke dni postoupení 30.705,80 Kč a sestávala z nesplacené jistiny 11.202,61 Kč, nesplaceného smluvního úroku 1.004,26 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 5.456,09 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1.034,75 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2.004,29 Kč, postoupeného sankčního poplatku 1.500 Kč, postoupených paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1.541,78 Kč po celkové splatnosti závazku, postoupeného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 962,02 Kč a postoupené smluvní pokuty 5.500 Kč. Žalobce se rozhodl část pohledávky ve prospěch žalované neuplatnit, nadále požaduje nesplacenou jistinu 11.202,61 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 1.004,26 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 5.456,09 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1.034,75 Kč, inkasní poplatek 2.004,29 Kč, smluvní úrok po revizním přepočtu ve výši 722,80 Kč, tj. od 25. 6. 2021 do 29. 11. 2021, kdy základem je jistina ve výši 11.202,61 Kč úročená sazbou 15 % ročně, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 397,54 Kč, tj. od 25. 6. 2021 do 29. 11. 2021 z jistiny 11.202,61 Kč, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč dle ceníku, smluvní pokuta ve výši 1.758,81 Kč, kdy tuto požaduje žalobce v souladu se smlouvou ve výši 0,1 % denně z částky nesplacené jistiny 11.202,61 Kč od 25. 6. 2021 do 29. 11 2021. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 11.202,61 Kč od 23. 12. 2021. Předžalobní výzva byla zaslána dne 2. 5. 2022. 2. Žalovaná při jednání soudu dne 14. 12. 2022 potvrdila uzavření smlouvy o úvěru a skutečné vyplacení částky ve výši 12.000 Kč, stejně tak jako svou úhradu ve výši 1.600 Kč. Uvedla, že jí kamarádi říkali, že se to platit nemusí, je to nebankovní půjčka, byla hloupá a uvěřila tomu, na výzvy k úhradě nereagovala, neboť neměla z čeho je platit. Je studentkou, není zaměstnaná, nechodí na brigády, neboť si kvůli příspěvkům nesmí přivydělávat. Pobírá sirotčí důchod ve výši 9.000 Kč, příspěvek na bydlení 8.000 Kč, je nemajetná nemá další příjmy, otec nepřispívá na výživu, matka zemřela, bydlí v podnájmu společně s dalšími, má svůj pokoj. 3. Z předložených dokladů žalobce vyplývá, že mezi původním věřitelem [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kdy celková částka byla převzata žalovanou v hotovosti při podpisu smlouvy. Původní věřitel poskytl žalované částku ve výši 12.000 Kč, ta se zavázala jistinu spolu s náklady spotřebitelského úvěru 10.302 Kč, tj. celkovou dlužnou částku 22.302 Kč, vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 1.593 Kč od 24. 5. 2020, kdy za poskytnutí úvěru by sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5.880 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1.107 Kč, inkasní poplatek 2.160 Kč a úrok v dohodnuté výši 1.155 Kč, RPSN činí 272,44 % Smluvní pokuta v případě prodlení činí 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] mezi věřitelem [právnická osoba], a žalobcem má soud za prokázané postoupení na žalobce, o tomto žalobce žalovanou uvědomil oznámením z 11. 1. 2022 i předžalobní výzvou z 1. 2. 2022. 4. V žalobě bylo tvrzeno, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet, v rámci přípravy jednání však nebyly soudu doloženy žádné důkazy, kterými by žalobce prokázal hodnověrné zkoumání a vyhodnocení úvěruschopnosti žalované, žalobce nedoložil ani zkoumání úvěruschopnosti žalované v registrech. V kartě žádosti o úvěr je uveden příjem žalované sirotčí důchod, tedy žádný příjem ze zaměstnání, navíc pouze ve výši 7.718 Kč, tj. hluboko pod hranicí minimální mzdy. Jako použitelný příjem uvádí 2.858 Kč, kdy má trvalé bydliště na ohlašovně městského úřadu, uvádí bydlení u rodičů, kdy současně však neuvádí další osoby ve společné domácnosti. Výdaje spojené s bydlením uvedla pouze ve výši 1.000 Kč, kdy tyto jsou zjevně podhodnocení. Při výši splátky 1.593 Kč, což činí víc než polovinu deklarovaného použitelného příjmu i při zjevně podhodnocených výdajích spojených s bydlením, kdy reálně se jeví použitelný příjem výrazně nižší, je nezbytné podrobně zkoumat příjmovou a výdajovou situaci potenciálního dlužníka a vyhodnocení jeho bonity, kdy mělo být původním věřiteli vrácena částka 23.302 Kč, což je částka trojnásobně převyšující měsíční příjem žalované, k žalobě však nebylo připojeno vyhledání žalované v registrech BRKI/NRKI, SOLUS či centrální evidenci exekucí, z interní činnosti soudu i posléze sdělením žalované bylo prokázáno, že tato u rodičů nebydlí, kdy matka zemřela, otec se na výživě nepodílí vůbec, doloženy byly pouze výpisy z účtu, prokazující příjem ve formě sirotčího důchodu. 5. Za těchto okolností nemá soud za to, že byla podrobně zkoumána příjmová a výdajová situace potenciálního dlužníka, současně nebyla provedena či doložena lustrace v registrech BRKI, NRKI a SOLUS či centrální evidenci exekucí. 6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 9. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unij