4 C 49/2021-151 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem ze dne 19. 2. 2021 domáhal se žalobce, aby žalovaní 1), 2) byli zavázáni vyklidit a vyklizený předat byt žalobci [číslo] sestávající ze tří pokojů, předsíně, kuchyně, koupelny, WC, spíže, balkonu a sklepní kóje, nacházející se ve třetím podlaží budovy [adresa] – bytovém domě ve [obec] na adrese [adresa] ú. [okres] – město, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce je vlastníkem předmětné budovy, v němž se nachází byt [číslo] užívaný žalovanými do 24. 6. 2020 včetně na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřenou na dobu určitou. Nájemní vztah pak žalovaným skončil uplynutím doby, na níž byl sjednán. Po uplynutí této doby žalovaní předmětný byt nevyklidili, byli vyzváni k vyklizení bytu dopisem ze dne 7. 1. 2021, dosud však tak neučinili. Žalovaní užívají byt bez právního důvodu. 2. Rozsudkem pro uznání ze dne 26. 5. 2021 soud uložil žalovaným 1) a 2) povinnost vyklizení předmětného bytu, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Soud odůvodnil rozhodnutí tím, že ani jeden z žalovaných ve stanovené lhůtě 30 dnů nepodal ve věci kvalifikované vyjádření, neuvedli žádné skutkové okolnosti, na nichž staví obranu proti žalobě, ani neoznačili žádné důkazy, které by takové tvrzení prokazovalo. Soud prvého stupně proto s ohledem na poučení, které se oběma žalovaným dostalo, rozhodl rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., když zákon s nečinností žalovaných spojuje fikci uznání nároku, přičemž věc právně posoudí podle § 1040 a následující zákona číslo 89/2012 Sb. (občanský zákoník). 3. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byl rozsudek soudu prvého stupně zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání a uložil soudu prvého stupně zabývat se žalobou věcně, vydat nové rozhodnutí, přičemž vezme v úvahu všechny skutečnosti a argumenty, které dosud vyšly v řízení najevo. 4. V daném případě se žalobce domáhá vyklizení shora uvedeného bytu, který dle jeho tvrzení oba žalovaní užívají bez právního důvodu, neboť jim skončil nájemní vztah uplynutím doby, na kterou byl sjednán. Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] k. ú. [okres], okres [okres], žalobce prokázal, že je vlastníkem budovy, v němž se nachází předmětný byt. 5. Žalovaní uvedli, že v předmětném bytě na adrese [adresa žalované a žalovaného] [anonymizováno], začali bydlet asi před pěti lety a žalovaní své závazky vůči žalobci plní, platí nájemné i v době, kdy již nájemní smlouva byla ukončena. S ohledem na ust. § 2285 a 2239 občanského zákoníku mají žalovaní za to, že se jeví jako neplatné ustanovení nájemní smlouvy, dle kterého je byt pronajímán vždy pouze na dobu jednoho měsíce, a to opakovaně. Takového ustanovení je zřejmě také v rozporu se smyslem a účelem institutu pronájmu bytu, kdy zákon předpokládá dobu nájmu delšího trvání, která zakládá nájemci určitou jistotu, že bude moci nájemce po delší dobu byt užívat. Nelze přehlédnout, že žalovaní užívají byt spolu s 12 nezletilými dětmi, které mají ve své péči. Žalovaní také poukázali na ust. § 2 odst. 3 občanského zákoníku, podle kterého výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. S ohledem na to, že žalovaní mají ve své péčí 12 nezletilých dětí, měl by žalobce jako orgán samosprávy postupovat uvážlivěji a poskytnout žalovaným a jím svěřeným dětem potřebnou ochranu a pomoc a celou záležitost vyřešit citlivým lidským způsobem. Žalovaní sami již několikrát žádali příslušné orgány [územní celek] obnovení nájemní smlouvy, případně zajištění vyhovujícího jiného bydlení, kde by mohli bydlet společně jako velká rodina. Nezletilé děti, které jim byly svěřeny do péče rozhodnutím soudu, fakticky v předmětném bytě bydlí. Žalovaní také děti nahlásili jako uživatele bytu někdy v polovině roku 2019 na [státní instituce ] [anonymizováno] [územní celek], pracovníci městského úřadu neměli proti nahlášení nezletilých dětí do předmětného bytu žádné výhrady. Počátkem roku 2021 se z předmětného bytu odstěhovali syn žalovaných [celé jméno žalovaného] spolu se svojí družkou [jméno] [příjmení] a dvěma nezletilými dětmi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Předmětný byt má podlahovou výměru 122 m2, skládá se ze tří pokojů, obytné kuchyně a příslušenství, byt je uzpůsobený tak, že tam mohou bydlet žalovaní spolu s 12 nezletilými dětmi. Žalovaní pak s žalobcem jiné smlouvy než ty, které žalobce předložil do spisu, neuzavírali, sice opětovně žádali o obnovení nájemní smlouvy, tu však žalobce s nimi neobnovil. V současné době nemají žalovaní možnost jiného bydlení. 6. Po provedeném řízení a dokazování soud dospěl k závěru, že návrhu lze přiznat důvodnost. Z provedených listinných důkazů, tj. z nájemní smlouvy ze dne [datum] a dodatku [číslo] k nájemní smlouvě, soud zjistil, že mezi účastníky byl sjednán nájemní poměr k předmětnému bytu na dobu určitou s vymezením doby, po který má tento nájemní poměr trvat, tj. od 25. 6. 2018 do 24. 12. 2018, 25. 12. 2018 do 24. 6. 2019 (dodatek číslo 1), 25. 6. 2019 až 24. 6. 2020 (dodatek číslo 2). Jak z nájemní smlouvy, tak i z dodatku je jednoznačně patrno, že nájem se sjednává na dobu určitou, maximálně na půl roku a je zde také přesně vymezena doba, po kterou má tento nájemní poměr trvat. Také z dodatku k nájemní smlouvě je patrno, že nájemní poměr uvedený v těchto dodatcích časově navazuje předchozí ukončený nájemní poměr na dobu určitou a z dodatku číslo 2 je patrno, že nájemní poměr skončil 24. 6. 2020 a jak sami potvrdili žalovaní, tento nájemní poměr pak již nebyl prodlužován. 7. Žalobce také přesvědčivým způsobem zdůvodnil a listinnými důkazy doložil, proč nebyl s žalovanými nájemní poměr prodloužen. Rada [územní celek] 7. 10. 2019 vzala na vědomí změnu počtu osob v domácnosti s tím, že schválila zaslat výzvu k nápravě ohledně počtu osob v předmětném bytě dle nájemní smlouvy. Pokud by nedošlo k nápravě, bylo [jméno] města schváleno zaslat výzvu k vyklizení. V dopise [státní instituce ] [anonymizováno] [územní celek] ze dne 19. 11. 2019 je žalovanými vytýkáno, že počet nahlášených obyvatel v tomto bytě je nad hranicí kapacitních možností tohoto bytu, když v okamžiku uzavření nájemní smlouvy předmětného bytu byl ze strany nájemců nahlášen počet uživatelů, který byl již tehdy na hranici kapacitních možností bytu a od 1. 1. 2019 žije v předmětném bytě dalších 12 osob, čímž byl více jak zdvojnásoben původní počet osob žijících v předmětném bytě. Velikost bytu brání tomu, aby v bytě mohli žít uživatelé za obvyklých pohodlných a hygienicky vyhovujících podmínek. Jednání žalovaných pak žalobce považuje za porušení povinnosti nájemce závažným způsobem a vyzval žalované k odstranění závadového jednání, respektive protiprávního stavu. Podobnou výzvu pak adresoval žalobce žalovaným také dopise ze dne 13. 1. 2020. Pokud se tedy žalovaní dovolávají dobrých mravů ve smyslu ust. § 2 odst. 3 občanského zákoníku, pak je nutné poukázat na to, že dobrých mravů se nemůže dovolávat ten, kdo je sám porušuje. Taktéž nelze použít ust. § 2285 obč. zákoníku, neboť žalobce dopisem ze dne 10. 7. 2020, tj. ve lhůtě do tří měsíců po skončení nájmu, žalované vyzval k vyklizení bytu, přičemž v nájemní smlouvě pak účastníci ust. § 2285 obč. zákoníku vyloučili, nelze se jej proto nyní dovolávat. 8. Soud má za to, že žalovaní 1) a 2) užívají byt v současné době, resp. od 25. 6. 2020 bez právního důvodu, a proto jim uložil, aby předmětný byt vyklidili do 4 měsíců od právní moci rozsudku, což je dostatečná lhůta pro to, aby zajistili sobě a nezletilým dětem jiné bydlení. 9. Při skončení nájmu sjednaného na dobu určitou ze zákona nemá nájemce právo na bytovou náhradu. 10. Důkazy navržené žalovanými nemohou přivodit pro ně příznivější rozhodnutí ve věci, příslib možnosti dalšího bydlení není vymahatelný. I kdyby byl některým z pracovníků žalobce skutečně dán, tak tento příslib nezakládá právní titul pro další bydlení žalovaných v předmětném bytě. Nebylo proto účelné provádět výslech svědků navržených žalovanými, a to ve vztahu k předmětu řízení, jímž je vyklizení bytu. Nájem bytu pak žalovaným zanikl ke dni 24. 6. 2020, může být obnoven pouze nájemní smlouvou uzavřenou s žalobcem jako pronajímatelem. I kdyby navržení svědci prokázali skutečnosti, které uvádějí žalovaní, pak by to pro posouzení věci nemělo žádný význam. K otázce jednání žalobce s žalovanými o obnovení nájmu bytu se žalobce podrobně vyjádřil v podání ze dne 7. 3. 2022, které bylo žalovaným doručeno 8. 3. 2022, a soud proto na ně blíže odkazuje, závěry, které vyplynuly z tohoto jednání, jsou plně v souladu s důkazy předloženými žalobcem. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce je veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem a vlastními orgány. Mezi tyto orgány patří např. majetkový odbor nebo právní oddělení, které podle oficiálních stránek m