4 C 93/2022-65 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 5. 2022 domáhá se žalobce po žalovaném zaplacení částky ve výši 95.769 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50.000 Kč, k vyplacení úvěru žalovanému došlo 24. 5. 2016. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 96,24 % ročně splácet ve 30 měsíčních splátkách po 3.547 Kč, splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce počínaje červnem 2016, celkem částku ve výši 106.410 Kč. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek úvěru, do data zesplatnění uhradil částku ve výši 10.641 Kč, tj. 3 splátky po 3.547 Kč, poslední platba byla provedena 5. 9. 2016. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru k 17. 11. 2016, kdy v souladu s bodem [číslo] smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 95.769 Kč. Po zesplatnění nebylo žalovaným hrazeno ničeho. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky 95.769 Kč, tj. novou jistinu úvěru 34.910,03 Kč. Současně požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení od 19. 11. 2016 do zaplacení. 2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal v plném rozsahu, odmítl rovněž úrok. Současně uvedl, že byl ze strany žalovaného podán společně s manželkou insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení z důvodů už letitých finančních problémů ke dni 18. 8. 2022. Žádné skutečnosti, na nichž staví svou obranu, však žalovaný neuvedl ani neoznačil důkazy k prokázání svých tvrzení, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl o žalobě na základě výsledků provedeného jednání. 3. Po provedeném řízení a na základě výsledků dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen částečně. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z předložených listinných důkazů žalobce a zjistil následující skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] vč. předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o revolvingovém úvěru ve výši 50.000 Kč, celková částka k zaplacení činí 106.410 Kč, doba trvání úvěru 30 měsíců, výše splátky 3.547 Kč, výpůjční úroková sazba 96,24 % ročně, RPSN 78,43 %. Z dokladu o vyplacení úvěru [právnická osoba], bylo zjištěno, že částka ve výši 50.000 Kč byla vyplacena na účet určený žalovaným (bankovní účet manželky žalovaného [jméno] [příjmení]). Z předloženého hodnocení žalovaného z 24. 5. 2016, analýzy bonity, bylo zjištěno, že byl tvrzen pravidelný čistý měsíční příjem 25.000 Kč, celkové výdaje pak 14.430 Kč, kdy byl žalovaný posuzován samostatně, neboť čestně prohlásil, že nežije ve společné domácnosti s manželkou. Současně uvedl, že vyživuje nezaopatření dítě částku 2.000 Kč. Uvedl, že má předchozí splátky u žalobce ve výši 4.630 Kč měsíčně, volné příjmy 10.570 Kč. Inkaso tvrzeně doloženo, nepřiloženo. Bydlení tvrzeně vlastní, částka inkasa 4.000 Kč měsíčně. Současně bylo doloženo prohlášení z 23. 5. 2016 o poskytnutí osobního účtu manželkou žalovaného [jméno] [příjmení], kdy tato je trvale bytem na ohlašovně [stát. instituce], oba na shodné adrese bydlení [datum], [obec], z účtu manželky [jméno] [příjmení] č. ú. [bankovní účet], kam má vyplacen úvěr, budou hrazeny pravidelné měsíční splátky úvěru. Z doloženého výpisu z účtu [právnická osoba ] [jméno], vedeného na [jméno] a [jméno] [celé jméno žalovaného], z [datum] se podává, že na účet byla k [datum] připsána částka mzdy žalovaného od zaměstnavatele [příjmení] [jméno] ve výši 915,80 EUR. Z doloženého výpisu z účtu [právnická osoba ] [příjmení] z [datum] se podává, že byla připsána částka mzdy ve výši 951,78 EUR coby mzda žalovaného u zaměstnavatele [příjmení] [jméno]. Z předloženého hodnocení žalovaného v rámci registru [spisová značka] se podává, že CBS skóre činí 235, tabulka hodnocení skóre nebyla žalobcem přiložena, pouze bez dalšího uvedeno, že čím vyšší je skóre, tím je platební morálka v registru lepší, vyšší hodnota skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení. Z interní činnosti soudu je tomuto známa tabulka hodnocení skóre [spisová značka], standardně přikládána bývá, kdy hodnota skóre 235 patří do kategorie I., tj. nízké skóre, vyšší riziko, úvěr je výrazně limitován výší vyplacení částky, případně zamítán. Dle předloženého výpisu z registru SOLUS žalovaný neveden vůbec, uvedené se jeví soudu jako nepravděpodobné, kdy dle insolvenčního rejstříku žádal žalovaný o oddlužení již v roce 2017, kdy dluhy měl již v roce 2007 a 2014. Z karty klienta ze dne 2. 5. 2022 bylo zjištěno, jak žalovaný splácel poskytnutý úvěr, do data zesplatnění byly uhrazeny celkem 3 splátky po 3.547 Kč, tj. celkem 10.641 Kč, poslední úhrada učiněna k 5. 9. 2016. Z oznámení žalobce ze dne 17. 11. 2016 se podává, že došlo k zesplatnění celého úvěru k tomuto datu, ke dni zesplatnění činí dlužná částka celkem 97.364 Kč. Z pokusu o smír z 18. 10. 2016, předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2022 má soud za prokázáno, že byl žalovaný řádně vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 7. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli, pro účely zákona se posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 9. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Daná smlouva byla uzavřena dne 24. 9. 2019, tedy v době účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. V návaznosti na toto rozhodnutí je tedy soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo ze strany žalobce k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud má za to, že listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobce dostatečně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy doložený postup ověřování úvěruschopnosti nemůže hodnotit tak, že by skutečně vyloučil důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Povinnost ověřování úvěruschopnosti je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. Dle doloženého výpisu z registru NRKI/BRKI se nejeví, že k těmto žalobce jakkoliv přihlížel, výpis z registru SOLUS se pak jeví jako předložený neúplný. Nebylo doloženo, že by žalovaný prošel registrem NRKI/BRKI bez obtíží, jeho scoring byl velmi nízký, kdy takové skóre vede k tomu, že věřitel musí podrobně zkoumat jeho finanční situaci. Pro poskytovatele je rozhodující bonita klienta, byl doložen pouze výpis z účtu s výplatou mzdy za jeden kalendářní měsíc, pracovní smlouva přiložena nebyla, ani výplatnice. V kartě hodnocení pak je škrtáno, není uveden