5 C 150/2022-82 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2022 se žalobce domáhal zaplacení dlužné částky 37.050 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou dne [datum] uzavřel Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 29.973 Kč s příslušenstvím, a to ve lhůtě do 13. 7. 2020 Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaná svoji vůli uzavřít smlouvu projevila tzv. verifikační platbou. Žalovaná sjednanou splátku neuhradila řádně a včas, tím vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení žalované. Žalobce v žalobě uplatnil nárok na smluvní pokutu v částce 12.050 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce převedena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, s účinností ke dni 10. 12. 2021. Žalovaná částka se skládala z dlužné jistiny ve výši 25.000 Kč s příslušenstvím, které žalobce částečně kapitalizoval, z nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 12.050 Kč. 2. Podáním ze dne 4. 8. 2020 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 1.123 Kč představující kapitalizovaný úrok a co do částky 12.050 Kč představující smluvní pokutu, neboť žalobce nedisponuje důkazy o posouzení úvěruschopnosti žalované. V důsledku částečného zpětvzetí Okresní soud ve Znojmě svým usnesením ze dne 31. 8. 2022, č. j. 5 C 150/2022 – 71, řízení co do částky 13.173 Kč zastavil. S ohledem k částečnému zastavení bylo v řízení pokračováno pro částku jistiny 25.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, částečně kapitalizovaným, a pro náklady spojené s uplatněním pohledávky v částce 434 Kč. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 4. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že se smluvní strany dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši 3.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala uhradit částku ve výši 3.690 Kč ve lhůtě do 13. 6. 2020. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 279,83 % ročně. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. 5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že se smluvní strany dohodly na poskytnutí úvěru žalované ve výši 25.000 Kč na bankovní účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala uhradit částku ve výši 29.973 Kč ve lhůtě do 13. 7. 2020. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 121,01 % ročně. Součástí smlouvy jsou obchodní podmínky pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. 6. Z předložených výpisů z účtu společnosti [právnická osoba] vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byly v květnu a červnu roku 2020 postupně poukázány peněžní prostředky ve výši 1.700 Kč, 1.800 Kč, 1.000 Kč, 5.000 Kč, 600 Kč, 700 Kč, 900 Kč, 1.000 Kč, 1.000 Kč, 3.000 Kč, 3.000 Kč, 2.200 Kč. 7. [právnická osoba] bylo ověřeno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] byla v červnu 2020 žalovaná. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2021. 9. Výzvou k plnění ze dne 12. 1. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a současně byla upozorněna na možnost vzniku nákladů mimosoudního vymáhání, které byly ve výzvě konkretizovány a vyčísleny. Dále pak byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne 7. 4. 2022. 10. Z výpisu úkonu mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky žalobce učinil 2 cesty pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adresu dlužníka, a to dne [datum] a dne [datum]. 11. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 14. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 16. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 17. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Žalobce ničím nedoložil, že by jeho právní předchůdce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr, ba naopak k dotazu soudu vzal žalobu částečně zpět, neboť si byl vědom absence důkazů o provedeném ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované. 20. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou tak neplatné. 21. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Je nesporné, že žalované byla poskytnuta částka ve výši 25.000 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud žalobě po jejím částečném zpětvzetí vyhověl v částce 25.000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované. Nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud posoudil jako důvodný také nárok žalobce na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 434 Kč, které v souladu s ustanovením § 513 o. z. jsou taktéž příslušenstvím pohledávky. Žalobce prokázal, že tyto náklady byly účelně vynaloženy a vznikly v souvislosti s prodlením žalované s úhradou dluhu. 23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení ve větší míře úspěšný, poměrný nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval částku 41.330,63 Kč, v částce 13.173 Kč bylo řízení po podání žaloby zastaveno z důvodu zpětvzetí a žalobce tak byl úspěšný v část