7 C 274/2021-84 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 21. 7. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné částky v celkové výši 16.000 Kč, kapitalizovaného úroku 150 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 669,04 Kč, úroku z prodlení z částky 16.000 Kč v zákonné výši ode dne 8. 4. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč a smluvní pokuty 2.192 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaný dne [datum] uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo] dle které obdržel v hotovosti částku 16.000 Kč, zavázal se zaplatit celkovou dlužnou částku 16.000 Kč, která bude splacena do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Postup při uzavírání smlouvy byl takový, že se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně [webová adresa], zvolil hotovostní formu poskytnutí úvěru, výši a vyhovující počet dnů splácení, po vyplnění těchto údajů se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit, podmínky žalovanému vyhovovaly, původní věřitel zahájil schvalovací proces s ověřením bonity žalovaného, jeho žádost byla schválena, žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil verifikační platbou, kdy převedl na účet původního věřitele částku 0,01 Kč a následně byla poskytnuta požadovaná částka 16.000 Kč bezhotovostně na jeho bankovní účet. Původní věřitel provedl schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do příslušných registrů a prověření bonity k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a poskytnutý úvěr podle smluvních podmínek nesplatil. Původní věřitel pohledávku postoupil žalobkyni s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne 14. 4. 2021. Ke dni postoupení pohledávky žalovaný dlužil nesplacenou jistinu 16.000 Kč, smluvní pokutu dle uzavřené smlouvy ve výši 2.192 Kč, paušální náhradu nákladů upomínání ve výši 150 Kč (odchozí dopisy a cesty pověřeného pracovníka na kontaktní adresu dlužníka), žalovaný na zaplacení dluhu neuhradil ničeho, nereagoval na předžalobní upomínku ze dne 15. 6. 2021. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě zjištěného skutkového stavu podle výsledku provedeného dokazování. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně ohledně nesplacené jistiny a úroku z prodlení v zákonné výši, nedůvodně ohledně smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 4. Z formulářové smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené [datum] [anonymizováno] [datum], bylo prokázáno, že smlouva obsahuje označení úvěrujícího a úvěrovaného s tím, že původní věřitel poskytuje žalovanému peněžní prostředky 16.000 Kč bezhotovostně, celková splatná částka činila 16.000 Kč a byla splatná dne 2. 10. 2020, úvěr byl sjednán jako spotřebitelský, neúčelový a splatný jednorázově, zápůjční úroková sazba a RPSN podle smlouvy činily 0 %, smlouva byla uzavřena online. Z potvrzení o provedené platbě bylo prokázáno, že žalovaný na bankovní účet provedl verifikační platbu ve výši 0,01 Kč dne 2. 9. 2020. Z předložených výpisů účtu původního věřitele u [právnická osoba] bylo prokázáno, že v období od 2. 9. 2020 do 9. 9. 2020 byly na bankovní účet žalovaného poukázány finanční prostředky v celkové výši 16.000 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohami, seznamem postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokazovala svoji aktivní legitimaci ve věci. 6. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by prokázala, že před uzavřením smlouvy původní věřitel provedl šetření za účelem řádného prověření a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. 8. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] [anonymizováno] [datum] uzavřel s původním věřitelem prostředkem komunikace na dálku dle § 1820 a následujících o. z. smlouvu o úvěru, dle které mu byl poskytnut bezhotovostním převodem spotřebitelský úvěr ve výši 16.000 Kč, který se zavázal jednorázově splatit do 2. 10. 2020. Žalovaný ve sjednané lhůtě úvěr nesplatil. 9. Dle skutkových tvrzení žaloby a předložených listinných důkazů měla být mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském, nezajištěném, neúčelovém úvěru dle § 2395 a následujících o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Soud předložené listinné důkazy posoudil a vyhodnotil s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, ve kterém SDEU potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě zjištění porušení povinnosti je povinností vnitrostátního soudu vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, dle které se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem. V daném případě soud dospěl k závěru, že původní věřitel řádně nepřezkoumal a nevyhodnotil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, žalobkyně k posouzení a vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného nepředložila žádné důkazy, původní věřitel porušil své povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru. Uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná dle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Cílem směrnice 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru je ochrana spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností s přihlédnutím k nerovnému postavení spotřebitele vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice, která často vede k akceptaci předem nastavených neměnných smluvních podmínek formulářových smluv tak, jak tomu bylo v projednávané věci. Původní věřitel porušil zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného, z toho důvodu byl žalovaný povinen uhradit dle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru pouze dlužnou jistinu úvěru, žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr 16.000 Kč, žalovaný poskytnutý úvěr nesplatil, proto jej soud zavázal do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.) vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši 16.000 Kč. Nesplacením úvěru se žalovaný dostal do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně ode dne 8. 4. 2021 do zaplacení. 10. Ohledně zaplacení kapitalizovaného úroku 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 473 Kč, smluvní pokuty 2.192 Kč a částečně kapitalizovaného úroku z prodlení byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 3 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů proti neúspěšnému žalovanému, žalobkyně byla neúspěšná v poměrně nepatrné části uplatněného nároku. Na nákladech řízení byla přiznána částka 2.252 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání návrhu), náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odstavce 5 citované vyhlášky za 3 úkony po 100 Kč, zástupce žalobkyně doložil, že je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 1.200 Kč částka 252 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).