7 C 335/2021-31 — Okresní soud ve Znojmě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odstavec 4 o. s. ř. 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 2. 10. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného jízdného a přirážky v celkové výši 1.018 Kč. K odůvodnění uvedla, že žalovaná jako cestující dne [datum] cestovala ve vlaku [číslo] provozovaným společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“) pověřená osoba původního věřitele mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] zjistila, že žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu, žalovaná nezaplatila jízdné 18 Kč a přirážku 1.000 Kč, předžalobní výzvou k plnění ze dne 19. 9. 2016 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky. Původní věřitel předmětnou pohledávku dne [datum] postoupil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [registrační značka] se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova] jakožto postupníkovi, postupník předmětnou pohledávku dne [datum] postoupil žalobkyni. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Podle předloženého oznámení o závadách ze dne 4. 11. 2015 bylo prokázáno, že vlakový revizor původního věřitele dne 4. 11. 2015 ve vlaku [číslo] zajistil cestující - žalovanou bez platného jízdního dokladu, byla vystavena hlášenka a žalovaná byla poučena o způsobu zaplacení, z písemného potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] cestovala bez platného jízdního dokladu, na výzvu neuhradila jízdné 18 Kč a přirážku 1.000 Kč. Výše jízdného 18 Kč a přirážky k jízdnému 1.000 Kč byly prokázány předloženým tarifem [právnická osoba] pro vnitrostátní přepravu. Písemnými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] ve znění seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky věřitelem a aktivní legitimace žalobkyně ve věci. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 9. 2016 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužného jízdného a přirážky. 4. Podle § 37 odstavec 5 písmeno b) zákona číslo 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 5. Podle § 37 odstavec 6 zákona číslo 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1.000 Kč. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Žalovaná se dne 4. 11. 2015 neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby při přepravní kontrole ve vlaku [číslo] původního věřitele, nezaplatila jízdné a přirážku k jízdnému, listinnými důkazy bylo prokázáno postoupení pohledávky nárok žalobkyně je důvodný, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku v celkové výši 1.018 Kč. Nezaplacením jízdného a přirážky se žalovaná dostala do prodlení s plněním dluhu dle § 1968 o. z., žalobkyně požadovala úrok z prodlení v souladu s prováděcím nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., proto soud žalobě vyhověl i v části žalovaného úroku z prodlení ode dne následujícího po přepravní kontrole. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavec 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.”) tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) ve výši 200 Kč za každý ze 3 úkonů uvedených v § 11 odstavec 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání návrhu), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odstavec 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Z úřední činnosti soudu je známo, že žalobkyně opakovaně na ustáleném vzoru návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se domáhá zaplacení peněžitého plnění ve skutkově i právně obdobných věcech a je jí přiznávána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).