9 C 123/2022-42 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou dne 25. 3. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 265 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 [hmotnost], [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [číslo ], vedený v registru vozidel jako provozovaný, neměl v období od 1. 6. 2021 do 4. 8. 2021, kdy byl vlastníkem/provozovatelem žalovaný, sjednané pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyni vznikl dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok na příspěvek a dle § 4 odst. 4 téhož zákona na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobkyně žalovanému zaslala výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala dne 11. 12. 2021. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu nedostavil z důvodu zdravotní indispozice, omluvil se a uvedl, že žalobkyni zaplatil částku ve výši 17 265 Kč. Požádal žalobkyni o vyčíslení rozdílu, který má doplatit. Podáním ze dne 8. 8. 2022 žalobkyně vzala návrh částečně zpět co do částky 17 265 Kč, protože tuto částku žalovaný dne 14. 7. 2022 uhradil. Žalobkyně požaduje uhradit příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 965 Kč za období od 12. 12. 2021 do 14. 7. 2022 ve výši 849 Kč a náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Z výzvy ze dne 23. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo, a to za nepojištěné období od 1. 6. 2021 do 4. 8. 2021, tj. za 65 dní. Znovu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě písemnými upomínkami. Ze zprávy [stát. instituce], odbor správní, oddělení registru vozidel a registru řidičů, soud zjistil, že žalovaný byl v době od 1. 6. 2021 do 4. 8. 2021 vlastníkem vozidla [registrační značka]. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Po provedeném dokazování soud žalobě v rozsahu částečného zpětvzetí vyhověl. Nárok žalobkyně na dlužnou částku vyplývá z ustanovení § 4 zákona č. 168/1999 Sb. Soud má za prokázáno, že žalovaný, jakožto vlastník (provozovatel) vozidla, neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo. Žalovaný uznal, že dlužil žalobkyni částku 17 265 Kč, kterou uhradil po podání žaloby. V této částce soud řízení zastavil a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., podle něhož byl-li pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V daném případě vzala žalobkyně návrh zpět pro chování žalovaného, který dlužnou částku uhradil až po podání žaloby. Žaloba tak byla podána důvodně. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 265 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.