9 C 28/2022-33 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 30. 11. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 3 831 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] poskytl žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s částkou ve výši 5 017 Kč sestávající z úroku ve výši 19,98 % ročně v částce 766 Kč, z odměny za administrativní zpracování půjčky v částce 1 141 Kč a z nákladů za hotovostní inkaso splátek v částce 3 110 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 5. 2014. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku zaplatil dne 22. 9. 2017 a ničeho dalšího již právnímu předchůdci žalobkyně neuhradil. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaná částka ve výši 3 831 Kč se skládá z dlužné jistiny ve výši 1 785 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 046 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit společnosti tuto půjčku spolu s částkou 5 017 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 766 Kč, z administrativní činnosti ve výši 1 141 Kč a z hotovostního inkasa splátek ve výši 3 110 Kč, v pravidelných 60 týdenních splátkách po 184 Kč, poslední splátce ve výši 161 Kč s tím, že splatnost první splátky byla stanovena do 7 dnů od data uzavření smlouvy. V případě, že by zákazník splátku řádně a včas neuhradil, byla společnost oprávněna požadovat úhradu zbylé částky půjčky s příslušenstvím v termínu splatnosti nejbližší týdenní splátky. RPSN byla stanovena v rámci smluvních podmínek sazbou 63,93 %, výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná sazbou 19,98 % ročně. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaný potvrdil, že částku 6 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 5. Smlouva o půjčce byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalovanému reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byl žalovaný povinen vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaný v řízení netvrdil a ani žádným způsobem nedoložil, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být půjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny. Stejně tak soud žalobě vyhověl, pokud se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením půjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaný následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostal do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 8. Soud se však neztotožňuje se stanoviskem žalobkyně, že jí přísluší smluvní úrok z úvěru za dobu od data původní splatnosti půjčky do jejího úplného zaplacení. Z obsahu uzavřené smlouvy o půjčce totiž vyplývá, že úrok byl mezi smluvními stranami sjednán pevnou částkou. Další úrok ve výši 19,98 % ročně pak byl sice stanoven v rámci smluvních podmínek, které účastníci učinili součástí smlouvy, samotné smluvní podmínky však byly obsaženy na samostatné listině, kterou žalovaný nepodepsal. Mezi textem smlouvy a smluvními podmínkami tak vznikl rozpor, neboť v jednom případě je úrok stanoven pevnou částkou, přičemž z textu smlouvy nelze dovodit, že by se jednalo jen o kapitalizovaný procentní úrok vypočítaný dopředu na dobu předpokládaného trvání smlouvy, ve druhém případě je pak úrok stanoven procentní sazbou. V takovém případě je na místě aplikovat pravidlo, dle kterého má přednost ujednání ve smlouvě před ujednáním ve smluvních podmínkách (pro srovnání kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 29 Cdo 589/2010). Soud má tedy za to, že žalobkyni nevznikl nárok na procentní smluvní úrok 19,98 % ročně z částky 1 785 Kč od 22. 1. 2018 do 20. 1. 2020 v kapitalizované částce 722,20 Kč a dále od 21. 1. 2020 do zaplacení a žalobu tak v této části zamítl. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že byť byla žalobkyně ve věci úspěšná jen částečně, její míra úspěchu ve věci je vyšší než její neúspěch a žalobkyně má tedy právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 831 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.