9 C 56/2020-269 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 5. 11. 2019 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým soud žalovanému uloží povinnost zaplatit částku 40.475 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3.040 Kč.2. V žalobě je uvedeno, že žalobkyně a žalovaný jsou rovnodílnými podílovými spoluvlastníky v rozsahu každý ½ v celku nemovitosti zapsaných na listu vlastnictví , číslo, pro katastrální území a obec , adresa, , mimo jiné pozemku parcela číslo , číslo, - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , číslo, na , adresa, , přičemž tedy žalovaný je druhým podílovým spoluvlastníkem ve stejném rozsahu. Žalobkyně dále uvádí, že v rodinném domě č. p. , číslo, se nachází dvoupokojový byt, který výlučně pro své potřeby užívá bez souhlasu žalobkyně žalovaný s tím, že za užívání žalobkyni ničeho nehradí a to ani po opakovaných výzvách.3. Žalobkyně v žalobě uvádí, že je přesvědčena, že běžnou správou společné věci podle § 1128 odstavec 1 občanského zákoníku, zákona číslo 89/2012 Sb., se rozumí také užívání nemovitosti. Žalovaný bez souhlasu žalobkyně si nechal do předmětné nemovitosti zapsat i trvalé bydliště, spoluvlastníci se nedohodli a nerozhodli také na užívání, žalobkyně poukazuje na to, že v daném případě žalovaný používá předmětnou nemovitost nad rámec svého podílu bez platného právního důvodu, a proto se bezdůvodně obohacuje a tím nelze uplatnit pravidlo o bezdůvodném obohacení. Výzvou právního zástupce z 12. 9. 2019 ani e-mailovou výzvou žalobkyně z 26. 9. 2019 žalovaný na výzvy nereagoval, žalovanou částku dosud neuhradil, výzva k úhradě předžalobní výzvou z 11. 10. 2019, což mu bylo doručeno do vlastních rukou, zásilku si nevyzvedl.4. Žalovaná částka je vypočtena za období od 20. 11. 2017 kdy účastníci ke stavbě rodinného domu nabyly spoluvlastnické právo do 30. 9. 2019 částkou v místě a dané lokalitě obvyklého nájemného ve výši 1.500 Kč, což je polovina obvyklého nájemného dvoupokojového bytu v dané lokalitě, která činí minimální částku 3.000 Kč.5. Okresní soud ve Znojmě ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne 17. 2. 2020 a proti tomuto žalovaný podal odpor dne 29. 2. 2020.6. Žalobkyně následně doplnila své písemné podání tak, že žalobkyně v předmětné nemovitosti neužívá vůbec nic, kdy žalovaný výlučně užívá pro své potřeby byt 2+1, který je obyvatelný s tím, že tedy s ním tento byt užívají i další osoby. Zpochybnila žalobkyně, že by žalovaný svépomocí tento byt opravil, rozhodnutí o opravě učinili v minulosti oba spoluvlastníci nemovitosti, respektive v době rozhodnutí byl spoluvlastníkem , jméno FO, . Žalobkyně tvrdí, že opravy byly financovány panem , jméno FO, z prostředků jeho podnikání. Byli zde zabudovány nová okna, sociální zařízení, obklady, kuchyň s tím, že následně v tomto bytě po dobu potřeby a přítomnosti na mlýně přespával.7. Pokud se týká tvrzení žalovaného, že v nemovitosti se nachází další byt 3+1 s příslušenstvím, jedná se o účelově a mylně navazující zdání o možnosti žalobkyně užívat tento další volný byt v nemovitosti, žalobkyně uvádí, že je pravdou, že rekonstrukci tohoto bytu zahájil právní předchůdce žalobkyně pan , jméno FO, někdy v roce , rok, , dokončena nebyla, byt je neobývatelný a žádný jiný prostor v nemovitosti obývatelný není, dále žalobkyně trvá na tom, že mezi účastníci nikdy nedošlo k dohodě ani k jinému rozhodnutí, o tom, že žalovaný bude předmětný byt užívat výhradně pro sebe a svoji rodinu, žalovaný se do bytu nastěhovat a začal jej užívat bez souhlasu spoluvlastníka až někdy v létě v roce , rok, došlo mezi účastníci k ústní dohodě o tzv. reálném rozdělení nemovitosti alespoň co se bytu týče s tím, že byla dohodnuta částka 1.500 Kč měsíčně, což byla ½ běžného nájmu. Žalovaný byl ochoten finanční prostředky předat žalobkyni v hotovosti.8. Žalovaný dále uvádí, že není rozhodující, kolik dalších místností se v předmětné nemovitosti nachází, kolik jich je volných s tím, že žalovaný tvrdí, že neužívá ani tolik, co je jeho spoluvlastnický podíl, žalobkyně poukazuje na to, že užívá byt, který druhý spoluvlastník nemá možnost stejným dílem užívat a srovnání s kvalitou ostatních prostor v domě žalovaný neužívá, jde o zcela jinou kvalitu s tím, že on využívá tedy mnohem lepší kvalitu prostor přinášející nesporně vyšší užitek nesrovnatelný s ostatními prostory domu.9. Žalobkyně dále soudu písemně zhodnotila celou situaci a uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, pan , jméno FO, a žalovaný spolu nikdy se nedohodli na tom, že žalovaný jako podílový spoluvlastník bude výlučně pro sebe užívat byt 2+1 a některé další místnosti v nemovitosti v č. p. , číslo, , které uzamkl, zejména výlučné užívání bytu lze kvalifikovat jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného s povinností k zaplacení náhrady újmy druhému spoluvlastníku. Stále poukazuje na to, že tato náhrada druhému spoluvlastníku přísluší bez ohledu na to, zda spoluvlastník ve skutečnosti užívá z celkové plochy domu více nebo méně než činí jeho spoluvlastnický podíl. V daném případě se jedná o nadužívání v části konkrétně předmětného bytu, je naprosto zřejmé, že k datu , datum, kdy žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti, tak trval popsaný stav mezi účastníky, což ztvrdil i svědek , jméno FO, . Žalobkyně dále poukazuje na to, že byla sjednána v červenci , rok, dohoda o úhradě za užívání bytu za částku 1.815 Kč včetně DPH, kterou žalovaný nehradil a v daném případě podle žalobkyně má sjednaná dohoda o tom, že žalovaný bude předmětný byt užívat výhradně pro sebe za náhradu přednost před zákonným zněním úpravy spoluvlastnictví. Žalobkyně odkazuje na e-mailovou korespondenci mezi účastníky ohledně dohodnuté úhrady za užívání bytu, žalobkyně uvádí, že pokud by měla k dispozici obdobně obývatelný byt, je používán výlučně pro potřeb žalovaný, užívala by jej výhradně pro svoji potřebu nebo pronajímala a výnos by použila pro důležité úhrady spojené s nemovitostí.10. Žalobkyně trvá na tom, že mezi účastníky byla dohoda o nájmu ústně sjednána, byť za účelem uspokojení potřeb žalovaného nebo jeho rodiny, nic na tom nemění to, že byt jako takový nebyl zapsaný v katastru nemovitostí, že se nejedná o bytovou jednotku podle zákona 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu, dále žalobkyně odkázala ohledně posudku bytu na znalecký posudek, žalobkyně žalovaného opakovaně při různých jednáních a i písemně i placení nájmu vyzývala, žalovaný na to nereagoval. Žalobkyně odmítá tvrzení žalovaného k nějaké dohodě s právním předchůdcem žalobkyně ohledně toho, kdo bude jaký byt užívat, kdo bude jaký byt pro sebe opravovat, slyšení svědci jsou podle žalobkyně nevěrohodní.11. Žalovaný se ve věci v rámci odůvodnění odporu vyjádřil tak, že žaloba je nedůvodná, rodinný dům č. p. , číslo, je rozsáhlejší dvoupodlažní objekt, s tím že žalovaný první podlaží užívá pouze dílnu, sklad materiálu a šatnu, což tvoří necelou ½ plochy místností nacházející se na tom to podlaží, všechny ostatní místnosti jsou volně přístupné, dále uvedl, že v místnosti ve druhém podlaží užívá pouze byt 2+1 s příslušenstvím, který si opravil svépomocí a dále menší místnost v prostor bývalé laboratoře, což tvoří asi 1/3 plochy všech místností nacházejících se na tomto podlaží. Všechny ostatní místnosti na podlaží včetně bytu 3+1 s příslušenstvím a tři místnosti bývalé laboratoře jsou volné, je tedy zřejmé, že neužívá ani ½ všech místností domu, proto užívá nemovitost v souladu s jeho spoluvlastnickým podílem.12. Dále žalovaný doplnil své vyjádření tak, že na začátku byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dohoda, že si žalovaný opraví na své náklady byt 2+1 ve kterém bydlí a druhý spoluvlastník byt 3+1 v té době byli mezi účastníky spoluvlastníky bezkonfliktní vztahy, následně bývalý spoluvlastník pan , jméno FO, prodal svůj podíl žalobci. Poukázal na to, že v katastru nemovitostí je předmětná nemovitost zapsaná jako jedna budova bez vyčlenění bytových jednotek a pod se týká celkové nemovitosti tak žalovaný užívá méně než 50 % nemovitosti. Dále bylo uvedeno ze strany žalovaného, že opravy předmětného bytu provedl na své náklady, tyto opravy probíhaly od dubna 2003 do srpna 2006, jednalo se o obklady kuchyně, vody, odpady, elektřina v celém bytě, podlahové topení, elektřina v koupelně, sádrokartonové obklady, podlahové sádrokartonové obklady, kuchyňská linka, broušení parket, k tomu má doklady. Jednalo se asi o částku 80.000 Kč, práce si prováděl sám. Žalovaný následně své sdělení upřesnil tak, že se jednalo o opravy v roce 2003 až 2005 s tím, že v roce 2003 vynaložil za opravu částku 22.556,50 Kč a roce 2004 na opravu bytu částku 22.977 Kč a v roce 2005 to pak byla částka 10.752 Kč, žalovaný poukázal na to, že spoluvlastnický podíl je nemovitost jako celek nikoliv pouze část nemovitosti užívané žalovaným jako byt a užívá v nemovitosti méně než 50 % podlahové plochy. Žalobkyně do nemovitosti dochází, má od ní klíče, navíc může takhle používat byt, který je větší s tím, že je pouze nezbytně minimální částka potřeba, aby byl