9 C 95/2022-34 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 25. 2. 2022 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 6 000 Kč s příslušenstvím. Dluh vznikl ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 11 016 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 016 Kč) formou 60 týdenních splátek po 186 Kč. Nehradil však splátky řádně a včas. Smlouva zanikla uplynutím sjednané doby, tj. 26. 10. 2010. Celková výše úhrad činila 3 950 Kč. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky na přechodného věřitele, [právnická osoba] [anonymizováno], postoupená pohledávka představuje jistinu ve výši 7 066 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný jako zákazník se dohodli dne 1. 9. 2009 na poskytnutí půjčky pro žalovaného ve výši 6 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit 6 000 Kč, poplatek 5 016 Kč, celkem 11 016 Kč v 60 týdenních splátkách po 186 Kč. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba ] [anonymizováno]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015. Další postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. 5. Výzvou před podáním žaloby ze dne 9. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Soud posuzoval daný nárok žalobce na plnění ze smlouvy o půjčce podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění od 1. 1. 2014, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že společnost [právnická osoba], a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný řádně nesplácel splátky a vznikl mu dluh. S úhradou dlužné částky se žalovaný dostal do prodlení, žaloba je proto důvodná i v části úroku z prodlení, na nějž nárok vyplývá z ustanovení § 517 občanského zákoníku, a jehož výši stanoví nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.