11 C 235/2022-26 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 14. 11. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva o nájmu dopravního prostředku, kde nájemcem byla žalovaná a pronajímatelem žalobce. Doba nájmu byla sjednána na období od 28. 8. 2020 do 31. 12. 2020, tedy na dobu 124 dnů a nájemné bylo sjednáno na částku 690 Kč za den užívání. Po navrácení vozidla byl žalobcem vystaven účet, faktura na částku 103 528 Kč včetně DPH, byly zaslány dvě faktury na částku 53 434 Kč a na částku 50 094 Kč. Žalovaná tyto částky neuhradila, ač byla vyzvána a upomenuta dne 1. 11. 2021 doporučenou poštou. Žalobce prokázal tvrzené skutečnosti listinnými důkazy. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2201 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Ježto nebylo ze strany žalované hrazeno a ze strany žalující bylo plněno, vznikl obecně závazkový právní vztah dle ustanovení § 1721 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci v jeho nároku přitakal, žaloba byla podána po právu. Ježto žalovaná je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 5 177 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 5 260 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 4, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu, dále si právní zástupce účtoval cestovné osobním vozidlem [značka vozidla ] [anonymizováno], s průměrnou spotřebou dle OTP 6,2 l /100 km, na vzdálenost 204 km jedna cesta, 408 obě cesty, vyhlášková cena paliva 44,10 Kč/litr nafty, amortizační cena za km 5,2 Kč, dále náhradu za ztrátu času podle § 14 téže vyhlášky 8 půlhodin po 100 Kč, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, která činí 4 965 Kč, celkem tedy náklady řízení činí 33 790 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.