11 C 254/2022-24 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 9. 6. 2022. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, součástí smlouvy byly úvěrové podmínky, tuto smlouvu obě strany sporu podepsaly, úvěr byl poskytnut na částku poskytnutou bezhotovostně převodem z účtu na účet ve výši 30 000 Kč, bylo dohodnuto, že bude vrácena částka 37 500 Kč v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, první splátka byla dohodnuta na den 20. 6. 2020. Žalovaná se v době podání žaloby dostala do prodlení s úhradou částky 8 315 Kč a žalobce ke dni 25. 4. 2022 dluh zesplatnil v souladu se smlouvou. Mezi účastníky byla dohodnuta ve smlouvě smluvní pokuta pro případ prodlení a žalovaná je v prodlení s 6 neuhrazenými částkami, vznikl takto dluh 6 x 499 Kč, tedy 2 994 Kč. Po provedeném dokazování soud podřadil situaci pod ust. § 2395 a násl. obč. zák ve znění zákona č. 89/2012 Sb. kde je uvedeno, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Takto vznikl závazkový právní vztah obecně upravený ust. § 1721 téhož obč. zák. kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Soud tedy žalobci přisvědčil. Účastníci si smluvně ujednali pro případ nesplnění povinnosti smluvní pokutu, tuto situaci soud podřadil pod ustanovení § 2048 věta první obč. zák., kde je uvedeno, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Ježto je žalovaná s placením svého dluhu v prodlení, soud podřadil situaci pod ust. § 1970 téhož. obč. zák. kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, oním nařízením vlády je právní předpis č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřila. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustan. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že podle výsledku řízení úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Na nákladech řízení byla přiznána částka 6 669 Kč, když soud započítal jako oprávněné náklady zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, za každý úkon právní pomoci by právnímu zástupci příslušena částka 1 580 Kč dle § 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ke každému úkonu právní pomoci přísluší paušální náhrada hotových výloh po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhl., tyto úkony byly 2,5 – příprava, převzetí, podání žaloby, předžalobní upomínka. Právní zástupce žalobce je registrovaným plátcem DPH ve výši 21 %. Soud tedy tuto částku po právu přiznal.