11 C 62/2023-29 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 8. 3. 2023. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému byla poskytnuta zápůjčka v částce 90 000 Kč, byl sjednán i účel zápůjčky, jímž měla být koupe vyvážečky. Žalovaný však částku nevrátil, když mezi účastníky nebyla sjednána lhůta splatnosti. Žalovaný byl vyzván dne 3. 2. 2023 k vrácení této částky, avšak bezvýsledně. Tvrzené skutečnosti žalobce prokázal listinnými důkazy. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2390 obč. zák., kde je uvedeno, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Takto vznikl mezi žalobcem a žalovaným obecně závazkový právní vztah dle § 1721 téhož obč. zák., kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Ježto nebyla dohodnuta lhůta splatnosti, žalobce i soud podřadil situaci pod ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že jestliže si strany neujednají, kdy má být dluh plněn, může žalobce požadovat plnění ihned a žalovaný je povinen tento dluh splnit bez zbytečného odkladu, od tohoto data tedy je žalovaný v prodlení, když byl upomenut dne 3. 2. 2023. Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se svým zaviněním k věci nevyjádřil, byla použita fikce doručení. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalované, která ve věci úspěšná nebyla (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 4 500 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 4 700 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 4, příprava, převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast u jednání soudu, dále si právní zástupce účtoval cestovné osobním vozidlem [značka vozidla ] [anonymizováno], s průměrnou spotřebou dle OTP 4,5 l /100 km, na vzdálenost 140 km, vyhlášková cena paliva 35 Kč/litr, amortizační cena za km 4,40 Kč, dále náhradu za ztrátu času podle § 14 téže vyhlášky 4 půlhodin po 100 Kč, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 30 362, 54 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.