14 C 102/2023-39 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou ze dne 1. 12. 2022 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 11 502 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] poskytl žalované půjčku ve výši 8 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 312 Kč, to vše v 52týdenních splátkách. Žalovaná však poskytnutou půjčku řádně a včas nehradila. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou s účinností ke dni 5. 1. 2021 na žalobkyni. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených listinných důkazů. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto půjčku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 5 312 Kč v pravidelných 52týdenních splátkách po 256 Kč. Podpisem smlouvy o půjčce žalovaná potvrdila, že částku 8 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Smlouva o půjčce byla uzavřena před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 občanského zákoníku se tak smluvní vztah nadále řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Podle § 657 o. z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Z žalobkyní předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce. Dále bylo doloženo, že předmět půjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 657 o. z. a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět půjčky. Žalovaná v řízení netvrdila a ani žádným způsobem nedoložila, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení půjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být půjčka vrácena, proto soud žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení dlužné jistiny a ohledně úroku z prodlení (v žalobě částečně kapitalizovaného), neboť nezaplacením půjčky ve lhůtě splatnosti, se žalovaná následujícího dne po splatnosti jednotlivé splátky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti, dle § 517 odst. 2 o. z. tak žalobci přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.), tak že úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady žalobkyně spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč, DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 800 Kč, celkem 2 252 Kč, které je žalovaná povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že žalobkyně u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy a výši dlužné částky, soud má tedy za to, že se jedná o ustálený vzor, kde žalobkyně doplňuje jen výše uvedené údaje, a ostatní skutková tvrzení zůstávají nezměněná.