21 C 7/2023-49 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 28 623 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], po posouzení schopnosti žalované požadovanou zápůjčku splácet, uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] poskytla žalované peněžní prostředky v částce ve výši 45 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit spolu s částkou ve výši 32 323 Kč, to vše v osmnácti měsíčních splátkách po 4 296 Kč. Žalovaná však splátkový kalendář nedodržela. [právnická osoba] následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 28 623 Kč sestává z dlužné jistiny ve výši 19 767,38 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 8 855,62 Kč, požadované kapitalizované úroky ve výši 13 008,74 Kč jsou tvořeny úrokem ve výši 29 % ročně z jistiny 19 767,38 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do [datum], kdy od data [datum] je požadován úrok 29 % ročně z téže částky do zaplacení, požadované kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 006,80 Kč jsou tvořeny sazbou 8,25 % ročně z jistiny 19 767,38 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí měsíce po úhradě poslední splátky, do [datum], kdy od data [datum] je požadován zákonný úrok z prodlení 8,25 % ročně z téže částky do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena smlouva, kterou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit společnosti tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 32 323 Kč s tím, že tento poplatek se skládá z úroku ve výši 11 028 Kč, částky za zpracování 15 017 Kč a částky za komfortní splácení 5 278 Kč, v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 4 296 Kč, poslední splátce ve výši 4 291 Kč RPSN byla stanovena sazbou 111,58 %. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že částku 45 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy po odečtení části použité na refinancování jiné zápůjčky. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba] postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce na žalobce, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem původního věřitele ze dne [datum]. 5. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo doloženo, že právní předchůdce žalobkyně při poskytnutí úvěru vycházel z čistého příjmu žalované ve výši 37 229 Kč, odhadovaných měsíčních výdajích žalované ve výši 5 000 Kč, kdy její příjem byl doložen výplatními páskami za měsíc listopad a prosinec 2018, pracovní smlouvou z Rakouska, měla jednu vyživovací povinnost, byla v nájemním bydlení s dalšími příjmy domácnosti ve výši 40 000 Kč měsíčně, neměla zápůjčku u jiné společnosti. 6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Z žalobcem předložených listinných důkazů vyplývá, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dále bylo doloženo, že předmět zápůjčky byl žalované reálně předán. V souladu s ustanovením § 2390 o. z., a v souladu s uzavřenou smlouvou tak byla žalovaná povinna vrátit právnímu předchůdci žalobkyně dohodnutým způsobem předmět zápůjčky. Žalovaná v řízení netvrdila a ani žádným způsobem nedoložila, že by smlouva uzavřena nebyla, že by nárok na vrácení zápůjčky nevznikl či že by nějakým způsobem zanikl. Ke dni podání žaloby již uplynula doba, ve které měla být zápůjčka vrácena. Nezaplacením zápůjčky ve lhůtě splatnosti se žalovaná následujícího dne po splatnosti zápůjčky dostala do prodlení s plněním peněžité povinnosti a dle § 1970 o. z. tak žalobkyni přísluší úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. Žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek. S ohledem na uvedené skutečnosti soud žalobě částečně vyhověl. 8. Jde-li o kapitalizované úroky z prodlení ve výši 2 006,80 Kč vzniklé sazbou 8,25 % ročně z jistiny 19 767,38 Kč od [datum] do [datum], tyto po přepočtu odpovídají částce 1 979,31 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno pouze v tomto rozsahu a ve zbývající částce kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 27,49 Kč byla žaloba zamítnuta. 9. Jde-li o nárokované částečně kapitalizované úroky z prodlení za dobu od [datum], tj prvního dne po sjednané splatnosti poslední splátky zápůjčky, do zaplacení z jistiny ve výši 19 767,38 Kč v sazbě 29 % ročně, z textu smlouvy vyplývá, že zápůjční úroková sazba byla sjednána pouze kapitalizovanou výší 11 028 Kč, kdy byla zápůjční úroková sazba k zápůjčce sjednává pro sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 29 % ročně (první strana smlouvy), která odpovídá této kapitalizované výše do doby sjednané poslední splátky zápůjčky, když trvání smlouvy dle článku 9.1 smlouvy je vymezeno tak, že je smlouvy uzavřena na dobu určitou právě do dne splatnosti poslední splátky. Ve výčtu následků prodlení zákazníka v bodě 6 smlouvy přitom úrok zcela absentuje, ačkoli tam jsou ve výčtu uvezeném slovem„ zejména“ uvedeny i nominálně výrazně nižší nároky. Dle smluvního ujednání tak v době po [datum] úrok právnímu předchůdci žalobkyně nepříslušel. I kdyby vznikly pochybnosti o výkladu smlouvy o ohledně úroků po [datum], použil by se výklad smlouvy pro spotřebitele nejpříznivější dle § 1812 odst. 1 o. z., tedy výklad vylučující povinnost platit úroky též po uvedeném datu. V části těchto úroků tak byla žaloba zamítnuta. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení spíše úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 732,54 Kč, přičemž tato částka představuje 25,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,3 %, a to v částce 32 371,62 Kč ku 19 255,64 Kč, kdy pro stanovení procesního úspěchu a neúspěchu ve věci bylo zohledněno i příslušenství nároku, tedy i kapitalizovaný úrok ve výši 13 008,74 Kč a úroky ve výši 29 % ročně z jistiny 19 767,38 Kč a od [datum] do [datum], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 006,80 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny 19 767,38 Kč od [datum] do [datum] - srov. mj. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 432 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 623 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Pro úplnost soud dodává, že k aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že žalobkyně u soudu opakovaně podává skutkově a právně totožné žaloby, přičemž jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen v označení žalovaných, parametrech uzavřené smlouvy o zápůjčce a výši dlužné částky a splatnosti, jedná se tedy o ustálený vzor.