21 C 80/2023-35 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 18 304 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že s žalovanou dne [datum] uzavřel její právní předchůdce smlouvu o úvěru ve výši 22 000 Kč. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala 22 000 Kč, z čehož vrátila toliko 3 696 Kč. Předžalobní upomínkou byla žalované stanovena lhůta k vrácení nevrácené částky 18 304 Kč do 25. 10. 2022, což se nestalo. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení částky 18 304 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 26. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě ní předložených důkazů. 3. Z předložené rámcové smlouvy ze dne [datum] a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit tuto jistinu spolu s náklady úvěru ve výši 33 431 Kč ve 29 měsíčních splátkách po 1 848 Kč a s poslední třicátou splátkou ve výši 1 839 Kč. 4. Z předloženého výpisu z účtu č. [bankovní účet] z č. l. 21 bylo zjištěno, že žalovaná čerpala sjednaný úvěr ve výši 22 000 Kč dne [datum] na účtu č. [bankovní účet], který je i uveden ve smlouvě. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze den [datum] včetně přílohy soud dovodil postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, které byla tato skutečnost oznámena žalobkyní v rámci předžalobní výzvy ze dne [datum] a prokázána nejpozději doručením návrhu na zahájení řízení. 6. Žalobkyně prokázala vyzvání žalované k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne adresovanou na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalované splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalované, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalované apod. 10. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neposoudil řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná. 11. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Je nesporné, že žalované byla právním předchůdce žalobkyně poskytnuta částka ve výši 22 000 Kč, na kterou žalovaná splatila toliko 3 696 Kč. Rozdíl tak činí částku 18 304 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Proto soud vyhověl v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky z titulu bezdůvodného obohacení. Výzvou k úhradě a následným nesplacením dluhu se žalovaná dostala do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 304 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 14. Žalobkyně skupuje pohledávky a vymáhá mj. větší množství obdobných nároků, jak je dokumentováno již i velkým počtem postoupených pohledávek [právnická osoba] [anonymizováno] v příloze smlouvy o postoupení shora. Soud tak aplikoval § 14b a. t., neboť žalobkyně podává větší množství obdobných žalob, které mají vzorový charakter, kdy předmět řízení je do 50 000 Kč.