23 C 61/2023-43 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou ze dne 15. 5. 2023 se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 31 811,02 Kč spolu se shora specifikovaným smluvním úrokem a spolu se shora specifikovaným zákonným úrokem z prodlení, neboť mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a žalovanému bylo umožněno čerpat finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce 40 000 Kč. Úvěr byl úročen smluvním úrokem ve výši 16,9 % ročně. Úvěr měl být splácen pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 200 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, proto banka přistoupila dne 4. 1. 2023 k zesplatnění úvěru. Pohledávka banky za žalovaným ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobce dne 1. 4. 2023. 2. Žalovaný se ve věci k výzvě soudu nevyjádřil a k nařízenému soudnímu jednání se bez omluvy nedostavil, soud proto o žalobě rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou se banka zavázala umožnit žalovanému čerpat úvěr až do výše 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání části úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 200 Kč. Úroková sazba byla stanovena ve výši 16,9 % ročně, RPSN ve výši 18 %. Z výpisu z úvěrového účtu vzal soud za prokázané, že žalobce v období od 9. 3. 2022 do 2. 7. 2022 čerpal úvěr do částky 42 530 Kč. Ke dni 31. 3. 2023 zůstávala neuhrazena jistina ve výši 31 811,02 Kč. Z oznámení [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že banka úvěr ke dni [datum] prohlásila za splatný z důvodu prodlení žalovaného s úhradu dlužných splátek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze soupisu postoupených pohledávek vzal soud za prokázané, že pohledávka [právnická osoba] za žalovaným z uzavřené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem [právnická osoba] ze dne [datum]. Ze žádosti o poskytnutí úvěru, z výpisu z účtu žalovaného a ze zhodnocení úvěruschopnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázané, že žalovaný v žádosti o úvěr uváděl měsíční příjem ve výši 24 664 Kč, který dokládal výpisem ze svého účtu, na kterém jsou evidovány platby od zaměstnavatele, pravidelné výdaje uváděl částkou 700 Kč měsíčně. Banka ověřovala údaje o povinném z insolvenčního rejstříku a z registru CBCB, ze kterého zjistila, že žalovaný splácí další čtyři úvěry, součet měsíčních splátek činí 13 237 Kč. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 6. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 7. Z listinných důkazů lze učinit závěr, že právní předchůdce žalobce řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr, kdy banka provedla ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného posouzením jeho pravidelných měsíčních příjmů a výdajů a rovněž řádně zjišťovala zadluženost žalovaného a jeho platební morálku. Takto bylo zjištěno, že žalovaný po úhradě pravidelných výdajů a splátek dříve nasmlouvaných úvěrů disponuje měsíčně částkou 11 427 Kč, což lze považovat za částku dostačující ke splacení poskytnutého úvěru včetně sjednaných poplatků, když měsíční splátky byly sjednány maximálně ve výši 1 200 Kč, která zaručovala, že i po úhradě splátky zůstane žalovanému volný příjem 10 227 Kč jenž lze považovat za dostačující k úhradě případných dalších žalovaným neuvedených pravidelných výdajů. Z provedeného dokazování lze dále učinit závěr, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které bylo žalovanému umožněno opakovaně čerpat úvěr do výše sjednaného úvěrového rámce, přičemž za trvání úvěrové smlouvy žalovaný takto vyčerpal peněžní prostředky v součtu ve výši 42 530 Kč. Na základě ustanovení § 2395 občanského zákoníku a na základě uzavřené smlouvy tak žalovanému vznikla povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr spolu s dohodnutým úrokem a poplatky. Bylo tedy na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že tuto povinnost vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy řádně a včas splnil. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, soud proto vyšel z toho, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného splacen ve výši uvedené v žalobě. 8. Nesplacením úvěru ve lhůtě sjednané pro jednotlivé splátky, se žalobce dnem následujícím po stanoveném dni splátky dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobci proto dle § 1970 občanského zákoníku přísluší i úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 9. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, jak je uvedeno výše, neboť žalobce byla ve věci plně úspěšný a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří odměna za právní zastoupení dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 500 Kč, za úkon, paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za úkon, zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 1 273 Kč a 21% DPH ve výši 378 Kč. K aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. přistoupil soud proto, že jde o řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem plnění je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.