4 C 68/2023-136 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 8. 2022 domáhal se žalobce zaplacení částky 10.810,14 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení], x [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu poskytování bankovních produktů a služeb, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru flexikredit k tomuto běžnému účtu. Součástí smlouvy byly dispozice ke kontokorentnímu účtu, všeobecné obchodní podmínky banky, úrokový lístek a sazebník banky. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jednou v průběhu každých 180 dnů čerpání flexikreditu, a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Žalovaný závazky porušil tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru, debetní zůstatek činil 9.950,14 Kč. Původní věřitel umožnil žalovanému splácení ve splátkách, ten dlužnou částku nesplatil řádně a včas, úvěr byl zesplatněn dopisem z 31. 10. 2005. Dlužná jistina byla nadále úročena úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30 % dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, s účinností k 21. 6. 2019 byla původním věřitelem pohledávka postoupena žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z 17. 7. 2019, dlužná částka činila 11.667,54 Kč. Žalobce požaduje dlužnou jistinu ve výši 9.950,14 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 860 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 802,64 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 54,76 Kč, úroky z úvěru ve výši 30 % ročně z jistiny 9.950,14Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 8,75 % z dlužné částky 10.810,14 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2016, úroky z prodlení v zákonné výši 9 % z dlužné částky 10.810,14 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, úroky z prodlení v zákonné výši 7,25 % z dlužné částky 10.810,14 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, úroky z prodlení v zákonné výši 7,5 % z dlužné částky 10.810,14 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, úroky z prodlení v zákonné výši 10,75 % z dlužné částky 10.810,14 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, úroků z prodlení z dlužné částky 10.810,14 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené [banka] [anonymizována dvě slova] platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o sedm procentních bodů. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 17. 4. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti a rozhodl na základě výsledků provedeného dokazování. 3. Ze smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne [datum] vzal soud za prokázané uzavření smlouvy mezi žalovaným a původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na základě které byl žalovanému zřízen běžný korunový účet č. [bankovní účet], současně se původní věřitel zavázal v rámci debetního zůstatku [název půjčky] umožnit žalovanému od [datum] čerpat peněžní prostředky až do výše debetního zůstatku 10.000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky vrátit, kdy se zavázal zajistit minimální kreditní měsíční příjem nejméně v polovině povoleného limitu, platit poplatky podle platného sazebníku. Debetní zůstatek na účtu je úročen úrokovou sazbou [název půjčky], jejíž výši původní věřitel uveřejňuje. V případě překročení výše povoleného limitu je účtována smluvní pokuta za každý den překročení, a nepovolený debetní zůstatek se úročí sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, jejíž výši původní věřitel uveřejňuje. Z dohody o užívání platební karty ze dne 14. 10. 2003 má soud za prokázané, že na základě dohody byla žalovanému k běžnému účtu vydána platební karta typu EC-MC standard osobní. Z oznámení banky o prohlášení úvěru za splatný z 31. 10. 2005 se podává, že k 31. 10. 2005 původní věřitel vzhledem k opakovanému porušování smluvních ujednání žalovanému oznámil zesplatnění úvěru, dlužná částka činí 11.667,54 Kč. Dle úrokového lístku [číslo] činí pro [název půjčky] vyhlašovaná úroková sazba 17,9 % ročně, sazba úroků z prodlení 30 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019, vč. potvrzení o připsání úplaty na účet z 21. 6. 2019 a seznamu pohledávek, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem, má soud za prokázané postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Z oznámení o postoupení pohledávky z 3. 7. 2019 má soud za prokázané oznámení postoupení dlužníku ze strany původního věřitele Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě z 17. 4. 2020 má soud za prokázané, že by ze strany žalobce žalovaný vyzván k úhradě. 4. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. 5. S ohledem na znění § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je nutno posuzovat nárok na plnění ze smlouvy o úvěru uzavřené před dnem 1. 1. 2014, jakož i nároky z porušení smlouvy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to za současného použití zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. 6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), ve znění účinném do 31. 12. 2013, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 504 téhož zákona je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 7. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána důvodně. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 497 a násl. obch. zák., ve znění účinném do 31. 12. 2013. Původní věřitel poskytl na základě smlouvy žalovanému úvěr ve formě kontokorentu, který žalovaný čerpal a zavázal se v případě čerpání tyto prostředky splácet, a to včetně sjednaného smluvního úroku a poplatků. Povinnosti si však žalovaný řádně neplnil, věřitel přikročil v souladu s obchodními podmínkami k zesplatnění celé dlužné částky. Aktivní legitimaci žalobce lze odvodit od smlouvy o postoupení pohledávek, kdy postoupení bylo žalovanému oznámeno a ani žalobci žalovaný na pohledávku ničeho nehradil. Soud vyhověl žalobě jak co do částky jistiny a smluvního úroku, tak i co do zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného (obou částečně kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky žalobci) v souladu s § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Postoupení pohledávky žalobci, které zakládá jeho aktivní věcnou legitimaci k vedení sporu, bylo učiněno v souladu s § 1879 o. z. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení které tvoří zaplacený soudní poplatek z podané žaloby ve výši 800 Kč, odměna za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis jednoduché předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), po 300 Kč za úkon, paušální náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 AT za tyto tři úkony právní služby po 100 Kč za úkon, čtyři úkony právní služby dle § 7 bod AT (vyjádření z 22. 5. 2023 a 11. 8. 2023, účast na jednání 17. 7. 2023 a 11. 9. 2023) z tarifní hodnoty 10.810,14 Kč, tj. 1.540 Kč, celkem 6.160 Kč, 4x paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč, tj. 1.200 Kč. Žalobci dále náleží ve vztahu k účasti na soudním jednání dne 17. 7. 2023, vzhledem k účasti na třech nařízených jednáních podepsaného soudu 1/3 náhrady ušlého času za započaté 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT, tj. 134 Kč, a dále 1/3 cestovních výdajů za cestu [značka automobilu], [registrační značka] na jednání dne 17. 7. 2023, pro cestu z [obec] do [obec] a zpět, v délce 108 km, při průměrné spotřebě 5,3 l /100 km, ceně pohonných hmot 44,10 Kč NM a výši zákonné náhrady 5,20 Kč/1km podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. 272 Kč, ve vztahu k účasti na soudním jednání dne 11. 9. 2023 žalo