5 C 22/2023-40 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 8. 2022 se žalobce domáhal zaplacení částky 26 588 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že původní věřitel [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovaným smlouvu, na základě které předal žalovanému v rámci jeho členství v příslušném programu do užívání jím zvolené zařízení a žalovaný se zavázal o zařízení řádně pečovat a hradit měsíční členský poplatek. V případě prodlení žalovaného s úhradou měsíčního poplatku byl právní předchůdce žalobce oprávněn odstoupit od smlouvy, ukončit žalovanému členství v programu a požadovat navrácení poskytnutého zařízení. V případě, že žalovaný přístroj nevrátí, byl právní předchůdce žalobce oprávněn žádat po žalovaném úhradu hodnoty přístroje uvedené v předávacím protokolu. Žalovaný i přes výzvu poskytnuté zařízení nevrátil, proto právní předchůdce žalobce vystavil fakturu [číslo] ze dne 21. 9. 2021 na úhradu částky ve výši 26.588 Kč, splatnou dne 1. 10. 2021. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobce na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce rovněž nárokuje úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč. Ode dne postoupení pohledávky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Z předávacího protokolu přístroje číslo případu [číslo ] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] převzal od právního předchůdce žalobce přístroj: [přístroj] [anonymizována tři slova], hodnota přístroje včetně DPH činila 24.990 Kč. Z předávacího protokolu přístroje číslo případu [číslo ] soud zjistil, že žalovaný dne [datum] převzal od právního předchůdce žalobce přístroj: [přístroj] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], hodnota přístroje včetně DPH činila 22.490 Kč. Žalovaný oba protokoly podepsal. Z faktury – daňového dokladu [číslo] vystavené dne 21. 9. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému vyúčtoval za nevrácení přístrojů dle podmínek programu celkem částku ve výši 26.588 Kč, splatnou dne 1. 10. 2021. Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 5. 4. 2022. Výzvou k plnění ze dne 4. 8. 2022 byl žalovaný právním zástupcem žalobce vyzván k úhradě dlužné částky. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky byly doloženy úkony provedené žalobcem ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky. Podle § 1746 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným byla uzavřena smlouva ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na jejímž základě [právnická osoba] [anonymizováno] v rámci členství v programu předala žalovanému shora specifikované přístroje a žalovaný se zavázal hradit členské poplatky a v případě prodlení s jejich úhradou přístroje vrátit. Žalovaný předaná zařízení nevrátil, proto byl právní předchůdce žalobce oprávněn po něm žádat hodnotu nevrácených přístrojů uvedenou v předávacích protokolech, kterou vyúčtoval fakturou, s jejíž úhradou se žalovaný ocitl v prodlení. Je tudíž oprávněný také nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, přičemž výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále také nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky, které soud považuje za účelně vynaložené. Dluh za žalovaným byl postoupen na žalobce v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku, což zakládá aktivní věcnou legitimaci žalobce k vedení sporu. Žalovaný pak nárok žalobce žádným způsobem nezpochybnil ani nevyvrátil. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku s příslušenstvím, a to do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci soud přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby) po 300 Kč (§ 14b), 3x režijní paušál po 100 Kč (§ 14b), DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 252 Kč a zaplacený soudní poplatek 1.064 Kč, celkem 2.516 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).