9 C 262/2022-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou soudu dne 12. 12. 2022 se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky 30 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že s žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [název úvěru] [číslo] na základě které se zavázal žalované poskytnout peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Prvním účelovým čerpáním úvěru byla úhrada kupní ceny zboží na účet obchodníka ve výši 28 780 Kč Celkem bylo čerpáno 30 000 Kč. Žalovaná své závazky neplnila, když nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalobce odstoupil od smlouvy, neboť [role v řízení] se ocitl v prodlení s úhradou více jak dvou úvěrových splátek nebo jedné úvěrové splátky po dobu delší jak tři měsíce, a to dopisem ze dne 17. 12. 2020. Odstoupení bylo žalované odesláno dne [datum]. Žalobce neuplatňuje žádné nároky plynoucí ze smlouvy, vyjma načerpané a nesplacené jistiny a zákonného příslušenství, tzn. předmětem žaloby je nárok žalobce na vrácení bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě žalobcem předložených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [název úvěru] [číslo] soud zjistil, že ji uzavřel žalobce a žalovaná dne [datum]. Žalobce se zavázal poskytnout žalované disponibilní úvěrový limit 30 000 Kč, s tím, že první čerpání úvěru je za nákup relaxačního zboží v celkové kupní ceně 28 780 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku splatit v 72 měsíčních splátkách po 695 Kč, 1. splátka byla splatná 15. 7. 2020. Pro případ prodlení s úhradou dvou splátek současně či jedné splátky po dobu delší jak tři měsíce, bylo ujednáno právo žalobce od smlouvy o úvěru odstoupit. Z výpisu z úvěrového účtu vzal soud za prokázané, že žalovaná čerpala prostřednictvím uzavřené úvěrové smlouvy celkem částku 30 000 Kč, na kterou nic nesplatila. Dopisem ze dne 17. 12. 2020 žalobce z důvodů prodlení žalované se splátkami od smlouvy o úvěru odstoupil. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. 6. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 7. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobce umožnil žalované čerpat finanční prostředky. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná takto prostřednictvím žalobce čerpala celkem částku 30 000 Kč. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem formou stanovených měsíčních splátek. Žalovaná ničeho neuhradila, tvrzení žalobce nijak nezpochybnila ani nevyvrátila. Soud proto podané žalobě vyhověl, a to včetně uplatněného nároku na úroky z prodlení, neboť tím, že žalovaná ke dni dohodnuté splatnosti úvěr nesplatila, dostala se následujícího dne do prodlení s úhradou peněžité povinnost a žalobci tak v souladu s ust. § 1970 o. z. přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení. 8. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na skutečnost, že žalobce podanou žalobou požaduje vrácení pouze dlužné jistiny (spolu se zákonným úrokem z prodlení) nezkoumal soud, zda před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované, neboť v případě, že by tuto povinnost nesplnil, byla by sice úvěrová smlouva neplatná, zároveň by to však nemělo žádný vliv na skutečnost, že žalovaná by stejně musela žalobci vrátit čerpanou a dosud nesplacenou jistinu úvěru, a to z titulu bezdůvodného obohacení. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 952 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.