11 C 252/2024-14 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne 19. 6. 2024. V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla podepsána smlouva o výpůjčce nemovitosti, když bylo ujednáno, že v této nemovitosti žalovaný bude hradit spotřebu vody, což však původně nesplnil. Podáním ze dne 19. 9. 2024 byl návrh částečně vzat zpět co do žalované částky a dále zůstala žalována částka vyplývající z úroků z prodlení.Po provedeném dokazování soud podřadil situaci částečně pod ustanovení § 2193 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.Ježto byla uzavřena smlouva ohledně spotřeby vody, soud podřadil situaci jako nepojmenovanou smlouvu obecně pod ustanovení § 1724 a násl. občanského zákoníku, tedy obecně dále ustanovení § 1721 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Spotřebu vody tedy byl žalovaný povinen hradit.Ježto byl návrh vzat částečně zpět, tím došlo k situaci předvídané jasnozřivým zákonodárcem v ustanovení § 96 odstavec 1 alinea první, odstavec 2 alinea druhá o. s. ř., kdy soud v případě částečného zpětvzetí návrhu řízení v rozsahu zpětvzetí zastaví. Soud podroben zákonnému pokynu tedy takto rozhodl.Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, požaduje žalobce úrok z tohoto prodlení, ten je dán ustanovením § 1970 téhož obč. zák. ve spojení s nařízením vlády číslo 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy i v nároku na úrok z prodlení žalobci přitakal.Žalovaný se k jednání nedostavil, ač řádně předvolán, tedy se vlastním zaviněním ve věci nevyjádřil.Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 803 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 2 940 Kč z původně žalovaného punkta za 3 úkony právní pomoci a dále 1 000 Kč z posléze žalovaného punkta, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 300 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, původní úkony byly 3 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 15 137,20 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.